Kokořínsko je pro svoji malebnost a četnost památek vítaným cílem milovníků přírody a historie. Najdeme zde tajemnou Housku či hrad Kokořín, ke kterému se také váže mnoho pověstí a paranormálních jevů.

My se však podíváme na tvrz Harasov, která se nachází nedaleko výše zmíněného hradu Kokořín. Tvrz vystavěl pravděpodobně Dobeš z Újezda na konci 14. století a nazval ji po svých předcích, pánech z Harasova. Do dnešních časů se z tvrze dochovaly jen sklepy vytesané do skály.

Harasov: foto Petr Matura

Legenda vypráví, že na tvrzi sídlil rytíř Slavibor z Hrádku, muž statečný, šlechetný, ale poněkud nekompromisní povahy. Žil tu v osamění s krásnou dcerou Ladkou, o jejíž vzdělání se staral poustevník z nedalekých skal.

Stalo se, že do údolí pod Harasovem zabloudil mladičký Břetislav z hradu Vidim, vzdáleného nevelký kus cesty. Když se Ladka a Břetislav setkali, okamžitě se do sebe zamilovali a byli rozhodnuti zůstat spolu navždy, ale Břetislavův poctivý úmysl s Ladkou se oženit zmařil jeho prchlivý otec Milota. Milence jednou načapal v lesích a když zjistil, že syn se schází s dcerou chudého zemana, zatímco oni se mohou pyšnit slušným bohatstvím, zakročil. Dalšího dne si Ladku, čekající na milého, vyčíhal a z úkrytu ji zastřelil kuší.

Umírající dívku našel poustevník, který ji ještě stačil donést na tvrz a ona otci těsně před smrtí stačila sdělit, co se přihodilo. Právem rozhněvaný Slavibor přísahal, že se za smrt své dcery krutě pomstí. Od té doby se na Slaviborově tvrzi začali scházet podivní tovaryši. Brousily se zbraně a kovaly meče. Uprostřed nádvoří nechal Slavibor postavit lešení s lopatkovým mlýnským kolem. Nad lešením bylo upevněno stínadlo s ostrým nožem, od kterého vedl žlábek na kolo, umístěné pod ním.

Slavibor šel bezohledně za vytčeným cílem. Nejdříve lstí, předstíraje přátelství, vlákal do své tvrze poctivého a šlechetného Břetislava, kterého neprávem považoval za svůdce své dcery Ladky, a popravil ho na hrůzném stroji. Potom za bouřlivé noci přepadl se svými tovaryši vidimský hrad, rozbořil ho, starého Milotu i s posádkou zajal a odvlekl na svůj hrádek. Za šíleného smíchu vykonal na krvavém lešení smrtící pomstu nad Milotou a jeho druhy. Proud krve byl prý tak mohutný, že se kolo pod lešením poprvé otočilo.

Harasov: foto Petr Matura

Od té doby se tvrzi začalo říkat Krvomlýn. Protože zlo plodí zlo, byl Slavibor zajat přáteli popraveného rytíře Miloty a i on přišel o hlavu na svém vlastním vynálezu. Tehdy se prý kolo otočilo podruhé a naposledy. Poté byla totiž tvrz vypálena a zničena.

Podle pověsti je prý vídán nešťastný duch Ladky, jak čeká na svého milence, a když k ní připluje ve člunu, obejmou se a zmizí. Dnes se již samozřejmě nedozvíme, kolik je na této hrůzostrašné pověsti pravdy, protože historie mlčí. Jisté však je, že si tento krutý příběh asi těžko někdo mohl celý vymyslet. Možná ho jen kdosi přikrášlil a zasadil do romantického prostředí. Nebo se opravdu na tomto místě něco podobného stalo? Že je však člověk často schopen strašných činů, to nám bohužel ukazuje nejen historie, ale i současnost. Navíc lidská psychika je tak silná, že i kdyby se příběh vůbec nestal, energie a očekávání lidí vše zhmotní. Jen se zkuste na takové místo vydat sami v noci...

napsal Petr Matura

zdroj: hrady.cz