Hrad Ralsko (německy Rollberg) leží v úctyhodné nadmořské výšce 696 metrů a je tak bezesporu dominantou celého kraje. Jeho název má pravděpodobně kořeny ve slově radlo, což byl původně název kopce, který se jmenoval Radlsko. Skutečně přesné datum založení hradu není známo.

hrad Ralsko: foto Petr Matura

Existují však záznamy o turnaji v Magdeburku v roce 983, jehož se zúčastnil rytíř Teodor z Ralska, dále také o tom, že majitelem byl snad roku 1175 Heřman z Ralska z rodu Markvarticů, avšak oba záznamy se týkají nejspíš usedlostí na úpatí kopce. Ralsko se také připomíná v roce 1380, ale ani z této doby není jednoznačné, zda se ve zprávě jednalo o dvůr pod hradem - nebo o hrad na kopci.

Jako hrad je Ralsko označováno teprve od roku 1435, kdy je jeho majitelem Jan, zvaný Chudoba z Vartmberka. Hrad to byl opravdu pevný. Do dnešních dnů můžeme obdivovat mohutné stěny o tloušťce přes 5 metrů. Hrad původně sloužil k ochraně okolních obchodních cest.

Na hradě prý sídlili i loupeživí rytíři, kteří škodili celému okolí. Nejvíce to pociťovali kupci, kteří cestovali po staré cestě ze Žitavy přes Svébořice do Prahy. Když už řádění loupeživých rytířů překročilo všechny meze, rozhodli se obyvatelé sousedních vesnic hrad přepadnout.

hrad Ralsko: foto Petr Matura

Od jednoho zajatce, kterému se podařilo z hradu uprchnout, věděli, že na hradě každé ráno otevírají bránu a vyhánějí na pastvu hradní dobytek. Stejně tak večer, když uslyší cinkání zvonků krav, otevírají brány. Ozbrojení muži z vesnice se tedy jednoho dne vmíchali mezi stádo a když obyvatelé hradu otevřeli bránu, využili překvapení, vnikli do hradu a hradní posádku přemohli. Hrad vyplenili a zapálili. Obě vesnice byly za svůj čin povýšeny na města. Jedna dostala název Mimoň a druhá Stráž pod Ralskem.

Jako pustý je hrad označován již od roku 1544. Historie hradu sice jak vidno není úplně známa, ale o to bohatší jsou pověsti, které se vážou právě k tomuto mohutnému hradu. První z nich nedala spát hledačům pokladů, kteří svého času hrad téměř rozkopali. Legendy totiž vypráví, že pod hradem se nachází rozsáhlé podzemí, ve kterém je ukrytý poklad. Ten prý hlídá nebezpečný, obrovský vlkodlak.

Další poněkud děsivá pověst vypráví, že v noci je na hradní cestě možné zahlédnout černý kočár tažený koňmi, jimž z chřtánu šlehají plameny. Na kozlíku pak sedí bezhlavý rytíř s hlavou v podpaží. Podle legendy by to měl být majitel panství, kterého husité po dobytí hradu tímto způsobem za napáchané krutosti poslali na věčnost. Tento příběh je podle všeho skutečně jen legendou, protože historické prameny nezmiňují nikoho, kdo by v té době takto skonal. Pravděpodobně v příběhu můžeme najít jakousi skrytou symboliku.

Pod Ralskem mají podobně jako pod známějším Velkým Blaníkem odpočívat rytíři, kteří mají vyrazit našemu národu na pomoc, až bude nejhůře. Podobně jako na Blaníku existuje pověst o ženě, která kvůli pokladu v hoře zapomněla na své dítě a shledala se s ním až po roce. Jiná pověst vypráví o templářích, kteří dodnes hlídají v nitru hory zlatý poklad. Někteří ezoterici vysvětlují spící rytíře jako metaforu skrytých telurických sil hory, ale je to jen jedno z možných vysvětlení.

Temná energie místa zřejmě nepřestala působit ani ve 20. století. Podle místních svědků sídlila na vrcholu Ralska posádka SS, která byla zlikvidována až 10. května 1945. Ani další historie nebyla veselá. V letech 1969 - 1990  se zde nacházel vojenský prostor, který obývala bývalá sovětská armáda. V době jejího působení dokonce shořela vyhlídková věž a místy jsou ještě na zřícenině čitelné nápisy v azbuce. Celé okolí bylo veřejnosti nepřístupné. Dnes si můžeme nádherný výhled z hradu konečně užívat do sytosti.

hrad Ralsko: foto Petr Matura

napsal Petr Matura