Plaský cisterciácký klášter založil roku 1144 kníže Vladislav II. Díky darům a pilnému hospodaření cisterciáků se majetek kláštera rozrůstal a stejně tak i samotný klášter. Provizorní dřevěné budovy byly brzy nahrazeny zděnými budovami – konvent, klášterní nemocnice, hospodářská stavení.

klášter Plasy: foto Pixabay

Klášter Plasy je však také ráj pro badatele a milovníky posvátné geometrie a tajemna. Počátkem 18. století totiž někdejší opat Evžen Tyttl pověřil geniálního stavitele Jana Blažeje Santiniho – Aichela postavením nové konventní budovy. Santini při stavbě využil založení na dubových pilotech, které nesou pod základy obvodových zdí rošt tvořený podélnými a příčnými trámy. Celá dřevěná konstrukce je trvale zaplavena vodou přiváděnou sem štolami a tím je zabráněno hnilobě dřeva.

Klášter s bohatou a pohnutou historií však obestírá rovněž i řada legend a některé z nich se mohou zakládat na pravdě. Například ta o klášterním pokladu. Za staletí fungování kláštera museli mniši nashromáždit slušné bohatství. Tečku za tím vším udělala reforma Josefa II. v roce 1785, kdy byla zrušena většina významných klášterů. Majetky včetně zlata a stříbra byly zabavovány, a tak není divu, že tehdejší plaský opat Celestin Werner rozhodl, že část klášterního bohatství tajně ukryje v důvěře, že opět přijde doba, kdy se řeholníci vrátí a poklad vyzvednou. Podle legendy proto nechal všechny cennosti, které se v budově nacházely, naložit do devíti dřevěných beden, které společně se svým komorníkem Sinkulem kamsi ukryl. Ani zdejší mniši přitom zřejmě nevěděli, kde poklad vlastně skončí.

klášter Plasy: foto Petr Matura

Zednickými pracemi pověřil zedníka Křížka z vedlejší vesnice, který již pro klášter pracoval - a dalo se mu tedy důvěřovat. I tak se však musel zavázat přísahou, že do konce života neprozradí místo, kde je poklad zazděn. Po mnoha letech, když Křížek umíral, konečně na smrtelné posteli prozradil své tajemství: „Kdysi jsem se zavázal smrtelnou přísahou, že do konce svého života nikomu neřeknu slova o tom, co jsem jednou dělal za zednickou práci v podzemí klášterního konventu. Dnes, když život můj je již za mnou, mohu vám prozradit, že jsem tehdy zazdil ve sklepě cisterciácký poklad nesmírné ceny.“ A  dodal: „A kdybyste jednou vy, moje milé děti, měly možnost ten poklad hledat, hledejte jej v těch místech v podzemí konventu, kde nejjasněji uslyšíte klapot strojů klášterního mlýna…“ Pak zemřel.

To však není konec příběhu. O pokladu se nějak dozvěděla také vnučka komorníka Sinkuleho. Ta po pokladu začala pátrat, ale tehdejší nový správce konventu se o tom dozvěděl a žádal část pokladu pro sebe. To nechtěla žena dopustit, takže své hledání přerušila. Pokrčovat však nestihla, neboť záhy zemřela. V pátrání po pokladu zřejmě pokračovala i Sinkuleho pravnučka Marie Mervartová. Stejně jako její matka však byla neúspěšná. Vyslovila však mrazivou kletbu. „Opováží-li se někdo počíti s hledáním pokladu klášterního bez potomků Sinkulových, přivolá na konvent zkázu a zmar v ohnivých plamenech,“ prorokuje komorníkova pravnučka Marie Mervartová. Sama umírá v roce 1923.

Koncem 19. století se po stopách pokladu vydal i nový ředitel panství, jistý pan Holeček. Jen co však začal ve sklepních prostorách hledat, zachvátil klášter, přesně tak, jak Mervartová předpovídala, veliký požár.

klášter Plasy: foto Petr Matura

Další pokus se datuje k červnu roku 1929, kdy se jménem rodiny Mervartovy obrátil na majitele panství Klementa Metternicha plzeňský advokát JUDr. Jiří Boček, ale k objevení pokladu opět nedošlo, a tak poklad možná stále ještě leží ukrytý kdesi v podzemí pod konventem.

Z mnoha místních zajímavostí jmenujme ještě alespoň zvláštní symbol hada. Nad střechami konventu zaujímá pozornost lucerna nad kapitulní síní, na níž je umístěn had obmotaný kolem kříže ve tvaru písmene T. Možností výkladů, proč tomu tak je, existuje několik, od znázornění iniciály jednoho z nejvýznamnějších opatů plaského kláštera Evžena Tyttla přes jím používaný osobní znak (číslice 2 vepsaná do písmene T) až k biblickému významu odkazujícímu na Mojžíšova měděného hada. Ten, obmotaný kolem hole, uzdravoval uštknuté. Přeneseně lze i klášter chápat jako místo uzdravení.

Klášter a jeho okolí obestírá mnoho dalších pověstí a skrývají se zde i zajímavosti, jako je například vězení pro mnichy nebo údajný palcát Jana Žižky.

napsal Petr Matura