Již jsme psali o pokladu nesmírné ceny, jež zřejmě ukryla šlechtická rodina Smiřických a který možná ještě až do dnešních dnů stále čeká na svého nálezce na zámku v Kostelci nad Černými Lesy nebo někde v jeho okolí. Nepředstavitelné bohatství však není jedinou černokosteleckou zajímavostí...

Když v Kostelci nad Černými Lesy vládla osvícená panovnice kněžna Marie Terezie Savojská (11. května 1694 – 20. února 1772), působil ve městě farář, později i děkan, doktor bohosloví František Rafael Koliander. Jak kněžna, tak také i doktor Koliander byly jedny z nejvýznamnějších osobností, které kdy v Kostelci žily. Marie Terezie, říká se kněžna, ale ve skutečnosti byla vévodkyní, se na místním zámku vdávala, brzy ovdověla a do konce života se věnovala péči o město a jeho obyvatele.

Kostelec nad Černými Lesy: foto Petr Matura

Až do dnešních dob ji připomíná rekonstrukce zámku ve stylu boloňské renesance, snad podle projektu Kiliána Ignáce Dientzenhofera postavený kostel svatých Andělů strážných nebo chudobinec v podzámčí. Marie však proslula zejména tím, že v březnu roku 1736 propustila město Kostelec z poddanství. Podstatný vliv na zrušení poddanských závazků měl podle všeho právě František Rafael Koliander, což však na něm zdaleka ještě není tím nejzajímavějším…

Podívejme se do historie indiánské říše, kterou zničil španělský kolonizátor Hernán Cortés, zvaný též Hernando či Fernando Cortés, dobyvatel, jenž pozabíjel její přední muže. Jen jeden unikl. A právě František Rafael, tento výborný kostelecký kazatel a společenský člověk byl, na základě vlastnoručního zápisu ve farní knize Liber memorabilium, potomkem posledního aztéckého panovníka. Skutečně se uvádí, že z celé Montezumovy rodiny se zachránil pouze jediný syn tím, že se skryl v liliové zahradě. Byl zajat a předveden Cortésovi, který ho ušetřil a poslal darem Karlovi V. Později ve Španělsku tento přeživší syn dostal podle rostlin, které mu zachránily život, jméno don Liliander. Stal se španělským grandem a založil rod, který ve Španělsku zastával významné úřady.

Jedna z větví rodu se prý pak dostala přes Nizozemí a Německo až do Prahy, kde se narodil kostelecký děkan. Shoda jmen Liliander a Koliander je nápadná, ale skeptik nejspíše namítne, že se cosi velice podobného dočteme v knize Williama Prescotta o dobytí Mexika. Problém však spočívá ve skutečnosti, že František Koliander zmínku o svém původu do Liber memorabilium napsal již před vznikem této knihy…

Hledat inspiraci anglického spisovatele v rukopise z Kostelce nad Černými Lesy je tedy představa více než nemožná. Stejně nesmyslná úvaha by byla o snaze faráře zpopularizovat svoji vlastní osobu. Proč by ostatně něco podobného dělal, když jinde než ve farní knize se o svém původu již nikdy nezmiňoval?

Liber memorabilium se do dnešních dnů nezachovalo. Jeho poslední stopy vedou do Podlipanského muzea v Českém Brodě a do okresního archivu v Kolíně, kde pak zcela beznadějně končí. Zajímavý je rovněž také fakt, že se nezachovala žádná podobizna kněze, který v Kostelci působil téměř třicet let. Jak vidno, za záhadami se nemusíme vždy vydávat světa kraj, často na nás, možná i shodou náhod, čekají někde kousek za humny, tentokrát konkrétně v městečku nedaleko Prahy...

zámek v v Kostelci nad Černými Lesy: foto Petr Matura

 

napsal Petr Matura