Hrad Landštejn, stojící v nadmořské výšce 650 metrů na vrcholu výrazného návrší, najdeme v turistické oblasti Česká Kanada asi 3 kilometry severozápadně od Starého Města pod Landštejnem.

Historie Landštejna začíná nejpozději po roce 1222, kdy zemřel moravský markrabě Vladislav a správy této části země se ujal český král Přemysl Otakar I. Ve snaze zabezpečit zemské hranice budoval na sporných územích strážní hrady. Na zemské stezce přímo proti staršímu, snad stejnojmennému hradu rakouských pánů ze Zöbingu, byl založen královský hrad Landštejn. Střežil nejen zemskou stezku, ale i část hranice mezi českými zeměmi a Rakouskem.

fotografie: Pixabay

V roce 1259 byl majitelem hradu Oldřich z třeboňské větve Vítkovců. Jeho potomci hrad zvelebili a začali se nazývat pány z Landštejna. Ve 14. století byl Landštejn jeden z nejdůležitějších hradů u nás. Jeho pán Vilém z Landštejna byl dokonce osobním přítelem Karla IV. a nejvyšším purkrabím.

Po roce 1771, kdy do velké věže udeřil blesk a hrad vyhořel, začal postupně chátrat. K hradu se váže mnoho pověstí, které mohou mít reálný základ. Jedna z nich vypráví o Vilémovi z Landštejna. Vilém byl za Jana Lucemburského zemským hejtmanem Moravy a od roku 1351 nejvyšším purkrabím Pražského hradu ve službách Karla IV.

Vilém z Landštejna se dostal do sporu o vypořádání dědictví se svým přítelem Jindřichem II. z Hradce. Jak spor o majetek sílil, začal se konflikt vyostřovat. Jindřich změnil trasu obchodní stezky, která se nově vyhýbala hradu Landštejn, jež tak ztratil významný zdroj příjmů. Tento spor přerostl v pomezní ,,Válku dvou Růží“ (stříbrné a zlaté). Spor nakonec musel řešit panovník.

Vilémova dcera Markéta byla údajně zasnoubena s Jindřichem z Hradce. Po sporu již otec samozřejmě sňatku nepřál, a tak se šlechtici rozhodli celý spor vyřešit osobním soubojem. Starší Vilém byl v souboji zraněn a nakonec zranění podlehl. Po své smrti začal údajně za větrných nocí bloudit Landštejnem.

Potrestán je tak prý zejména za smrt své mladší dcery Markéty, kterou nechal zazdít. Markéta se totiž pokusila s pomocí pana Buzka z Lasenice uprchnout za svým snoubencem na nepřátelský Jindřichův Hradec. Její duch zoufale bloudí za jasných a měsíčných nocí po hradě jako bílá paní a hledá cestu za svým snoubencem.

Duše paní Markéty a jejího otce byly vídány po celá staletí a výjimkou není ani dnešní doba. Své by o tom mohla vyprávět jedna z dřívějších kastelánek hradu. Ta údajně viděla Markétin odraz v zrcadle. Nebo to mohl být některý z jiných duchů? Historici totiž tvrdí, že obě dcery zemřely přirozenou smrtí v náručí své rodiny. Příběh o Markétě je tak podle nich jen pouhá legenda...

Na hradě se také našly alchymistické nádoby. Alchymistům se na Landštejně prý velmi dařilo. Je možné, že za vlády Krajířů z Krajku navštívil Landštejn i samotný magistr Kelly, který toho času pobýval na zámku v Třeboni.

O Landštejnu se také vypráví, že se pod ním nachází rozsáhlé podzemí. Známé jsou zatím dvoje sklepní prostory, které mají přístup z nádvoří. V doposud ne zcela prozkoumaných podzemních chodbách prý nenachází klid duchové vězňů, které sem v dávných dobách sváželi z širokého okolí.

A podle další pověsti se má pod palácem nacházet skrýš s rožmberským pokladem, střeženým obrovským ohnivým psem.

Hrad navštívilo i několik Paranormal týmů, které na hradě prováděly výzkum. Některým z nich se údajně podařilo nahrát zde jakési hlasy… Ať již však na hradě Landštejn skutečně straší, nebo mají pravdu skeptici, přičítající vše pouze jen zjitřené fantazii, tato památka zcela jistě stojí za návštěvu.