Dlouhá historie Karlštejna napsala jeden příběh, u kterého asi nikomu nebude moc veselo. Za zdmi jednoho z nejvýznamnějších hradů, stejně jako na panství v Pičíně, byla na začátku šestnáctého století krutě mučena řada nevinných poddaných, zejména žen. Tyto činy měla na svědomí šlechtična Kateřina Bechyňová z Lažan, manželka Jana Bechyně, který byl v šestnáctém století karlštejnským purkrabím. Za svobodna se jmenovala Kateřina z Komárova a měla spravovat manželovo panství v Pičíně.

fotografie: pixabay.com

Její choť neměl dobré vztahy s Václavem Hájkem z Libočan, tamním děkanem. A právě karlštejnský děkan Jana Bechyně upozornil na to, co jeho manželka vyvádí. Stalo se to při jedné z hádek. Václav Hájek purkrabímu řekl, aby si raději dohlédl na manželku a zarazil její řádění dřív, než mu vyvraždí polovinu panství. Jenže to se Bechyňovi nelíbilo a na svého neoblíbence podal žalobu pro pomluvu…

Soud a strach

Kateřina si byla jistá, že soud vyhraje. Vše tomu nasvědčovalo, protože týraní poddaní se báli vypovídat proti ní. Tvrdili, že jim paní neubližuje. Jenže to by nesměl k soudu přijít jako svědek jistý Prokop Papež, kožešník z Prahy, jehož svědectví postavilo šlechtičnu do pozice obžalované. Uvedl, že mu Kateřina zavraždila sestru Kateřinu z Právovic z Dušník, pověsila ji přes bidlo a k hlavě přivázala hmoždíř. Také vypověděl, že krutá paní zabila Dorotu, dceru pičínského kováře.

Ostatní se po tomto svědectví rozpovídali, protože našli odvahu. U soudu nakonec vyšlo najevo, že své poddané mučila buď osobně, nebo nakázala ostatním, aby mučili místo ní. Někteří zemřeli, a ti, kteří krutosti přežili, si do konce života nesli následky. Není divu, protože paní z Lažan byla vynalézavá. Řezala je nožem, sypala jim sůl do krvácejících ran, bičovala je a ze zad jim strhávala celé pruky kůže. Nebohé poddané také polévala vroucím máslem nebo ledovou vodou.

Trestem se stal hlad a žízeň

Přiznala se ke 14 vraždám, i když jich podle obžaloby spáchala kolem třiceti. Kvůli svému postavení byla odsouzena k netradiční smrti…Na konci února roku 1534 byla zavřena do věže Mikulka, kterou najdete v areálu Pražského hradu. V polovině března tu našli její mrtvolu. Kat se ji nedotkl, sadistická Kateřina zemřela žízní a hladem. Údajně si okousala prsty na kost.

Zajímavosti

Pověřčiví lidé si vyprávěli příběh o tom, že si sadistická šlechtična s sebou stáhla na onen svět i předsedu soudu Vojtěcha z Pernštejna, který zemřel 17. března 1534, jen dva dny po smrti po smrti Kateřiny Bechyňové z Lažan, rozené Kateřině z Komárova.

O jejím příběhu vyšly knihy (beletrie) Čachtická paní z Karlštejna, Karlštejnská bestie a S cejchem ďábla. Podle pověstí straší na Karlštejně jako bílá paní.

Kateřina z Lažan zemřela 36 let před narozením Čachtické paní Alžběty Báthory známé jako Čachtická paní.

Václav Hájek z Libočan, autor kronik o jejím příběhu nenapsal.

 

Napsala Soňa Brunnerová