Rudolph Valentino (1895-1926) patřil svého času mezi nejvýznamnější herecké hvězdy Hollywoodu. Jeho hvězdnou kariéru však ukončila záhadná smrt v necelých jednatřiceti letech. O jeho předčasné smrti se šířilo mnoho fám a dodnes zůstává mnoho otazníků.

Když se v roce 1925 ocitl v San Franciscu, využil trochu volného času na procházky městem. Zatoulal se také do Chinatownu, což je známá čínská čtvrť. V jedné výloze místního klenotnictví  ho upoutal velký prsten, vystavený uprostřed výlohy.

Na Valentinův dotaz klenotník odpověděl, že prsten se jmenuje ,,kočičí oko“ a jedná se o velmi vzácný prsten, který, pokud ho bude majitel neustále nosit, mu přinese štěstí.

Valentino tedy prsten koupil a hned si ho nasadil na malíček. Od té chvíle ho nikdy nesundal. Když se vrátil do Hollywoodu, ukázal prsten svému čínskému příteli Chaw Mankovi. Ten se na chvíli dotkl prstenu vlastním prstem a stala se podivná věc. Před očima se mu udělalo černo a najednou před sebou uviděl obraz mrtvého Rudolpha Valentina. Mank prý odskočil a vykřikl: „Příteli, okamžitě ten prsten zahoď někam hodně daleko, na místo, na které zapomeneš - a už na ten prsten nikdy nemysli!“ Valentino se tomu jen smál a řekl, aby o něj neměl strach, vždyť právě podle prodavače mu šperk má přinést štěstí. Mank ho však znovu varoval a popsal, co viděl. Valentino mu však neuvěřil a radu, aby se prstenu zbavil, neuposlechl.

O rok později však Valentino zemřel. Lékař oficiálně jako příčinu smrti konstatoval jakousi střevní nemoc. Mank však byl přesvědčen, že vše způsobil prsten s názvem ,,kočičí oko“, který měl moc proklít osoby, jež ho vlastnily a neustále nosily u sebe.

To však nebyl konec tragédie. Hollywood potřeboval najít herce, který by byl Valentinovi podobný, protože pokračovalo natáčení filmu, kde měl hrát hlavní roli právě Valentino. Podobného herce našli v osobě Russe Columba, který se prý zemřelé hvězdě neuvěřitelně podobal. Aby byl dvojník dokonalý, navlékli Columbovi i prokletý prsten. Za několik týdnů herec zahynul za nevysvětlitelných okolností při automobilové nehodě.

Prsten pak připadl Joe Casinovi, který byl také přítel Rudolpha Valentina. Ten byl již opatrnější než jeho předchůdci. Prsten nenosil a vystavil ho ve svém sídle jako skvost mezi uměleckými předměty. Po několika letech však na kletbu zapomněl a prsten si navlékl na prst. O několik dní později ho srazilo nákladní auto. Zohavená mrtvola měla na ruce naprosto neporušený prsten…

Prsten pak zdědil jeho bratr Joe Casino Delo. Nevěřil v mystiku, takže nějakou dobu šperk nosil - a nic špatného se nestalo. V Hollywoodu se mluvilo o tom, že „kletba Valentinova prstenu“ je prostě výmysl. Jednou se však vloupal do domu zloděj, kde vyloupil trezor, ale nepodařilo se mu s kořistí uniknout a byl policisty zastřelen. Hádejte, co se našlo v kapse lupiče? Po všech těchto událostech byl prsten umístěn zpět do trezoru rodiny Casino.

Režisér Edward Still, který chtěl natočit film o životě Valentina, požádal o zapůjčení prstenu. Byl sice upozorněn na prokletí, ale nijak se tím netrápil a předal prsten mladému herci Jacku Dunnovi, který měl hrát Valentina. Po deseti dnech Dunn zemřel na vzácné onemocnění krve...

Posledním známým majitelem prstenu byl snad newyorský holič, který ho získal v jakési soutěži. Nikdy si ho nenavlékl na prst. Dnes není známo, kdo prsten momentálně vlastní. Doufejme jen, že nepřinesl svému majiteli další předčasnou smrt.

Valentinův prsten není zdaleka jediným šperkem, který majiteli přinesl neštěstí. Většina senzibilů radí při nákupu a nošení šperků velkou opatrnost, protože na nich může ulpívat energie dřívějších majitelů. Pokud už toužíte takovou věc nosit, je nutné ji nejprve zbavit cizí energie. Na takový postup existuje mnoho rad, ale nejlepší volbou je rozhodně vyhledat odborníka.

 

napsal Petr Matura

foto: Wikipedia, cs.mydailyselfmotivation.com, silentlondon.co.uk