Rábí, Velhartice a Kašperk. Tyto tři významné majestátní hradní zříceniny spojuje jedna věc. Najdete je na Šumavě. Hrad Kašperk, o kterém bude řeč, je nejvýše položeným královským hradem v Čechách. Na skále vysoké 886 metrů ho nenechal postavit nikdo jiný, než český král a římský císař Karel IV. Jenže Kašperk si krále ale vůbec neužil, byl totiž i s celým panstvím pronajímán takzvaným zástavním držitelům. Gotický hrad, jenž putoval z ruky do ruky, byl opuštěn po roce 1600. Jeho vlastníkem se v 17. století stalo město Kašperské Hory a vlastní ho dodnes.

O tom, že jde o velice oblíbenou a hojně navštěvovanou památku, jsem se přesvědčila na vlastní oči v květnu 2019. Jako jeden z mála hradů si Kašperk sám na sebe vydělá, je ekonomicky naprosto soběstačný. Hrad je otevřený i po hlavní sezóně, ten výhled do nádherné šumavské přírody stojí za to.

Kastelán tu skončil, ale ne kvůli strašidlům

Jako každý správný hrad obestírá také Kašperk řada pověstí, dokonce bývá označován jako nestrašidelnější hrad v Čechách. „Zajímavé je, že velká část z nich, byla stvořena německy mluvícím obyvatelstvem, které v této oblasti po staletí převažovalo. To znamená, že na rozdíl od romantických pověstí některých památek z vnitrozemí, lidé vyskytující se kašperských pověstech často dopadnou špatně,” uvedl před časem v rozhovoru pro lidovky.cz bývalý kastelán Zdeněk Svoboda, který na Kašperku po 19 letech skončil kvůli neshodám s městem Kašperské Hory. Na začátku září ho nahradil Václav Kůs, který zvítězil ve výběrovém řízení.

Skřítkové dřevorubci nebo zlatníci?

V knize Skřítkové pod Kašperkem místní pověsti zpracovala Jaroslava Voráčková. Pojďme si ty nejznámější z nich představit.

Pověst o skřítcích pod Kašperkem vypráví o dřevorubci, který nešťastnou náhodou přišel o ženu, kterou zabil padající strom. Začalo se mu špatně dařit, protože byl na práci sá. Jednoho dne našel na lesní cestě poražený strom, který byl opracován tak čistě, že by to on sám lépe nezvládl. Den za dnem se to opakovalo. Jednou dřevorubce probudil hlásek, který se ho ptal, jestli ví, kde má svoji pilu. Dřevorubec vzal lucernu a v noci se ze zvědavosti vydal na místo, kde přes den pracoval. Spatřil tu mnoho světýlek poskakujících kolem stromu a zaslechl i zvuky své pily. Byli to skřítci s lucernami, kteří zmizeli v lese. Poslední z nich na dřevorubce volal: „Podřízni strom úplně, bude to tvé štěstí!“ Udělal to, ale nic se nedělo, pár kousků dříví si odnesl domů. Když vdovec rozlámal pár suchých větví, které si vzal s sebou na otop, zjistil, že v ruce drží zlato.

Šereda Swiza nemá ráda hezké lidi

Známá je také legenda o šeredné stařeně, které se říká Swiza. Její přízrak údajně již po staletí obchází odlehlé šumavské hvozdy, ale nejvíce si oblíbila okolí zmíněného hradu. Má vrásčitý obličej, na hlavě jelení parohy a je oblečena do vlčí kůže. Když Swiza potká osamělého člověka, může ho podle pověsti proměnit v kámen. Jejími oběťmi se nejčastěji stávali mladí a hezcí lidé, kteří navždy zmizeli v šumavských lesích.

Děsivý Šplhavec

U zříceniny hradu Kašperk se podle další pověsti objevuje další strašidlo. Šplhavec, který dokáže lézt po stěně hradního nádvoří, ale svoje lidské oběti někdy trhá na kousky. Podle legendy tu chtěl jeden poutník přenocovat v hradní věži. Během půlnoci ho ale probudil rámus. Tulák se podíval z okna a viděl, jak nad ním po zdi šplhá bílé strašidlo. Zavolal na něj: “Hej, ty, pojď dolů!“ Šplhavec se otočil a slezl hlavou dolů směrem k oknu. Muž, který zahlédl bílou lebku a prázdné oční důlky, nechal ranec rancem, hůl holí a vzal nohy na ramena. Neuběhl daleko a dostal ránu do zad a zůstal ležet. Z leknutí se nikdy nevzpamatoval, zapomněl jak se jmenuje i odkud přišel.

Kolem Kašperku se rozhléhají majestátní kopce, bublají řeky a potoky. Najdeme tu tichá jezera, rozlehlé louky i hluboké lesy. Třeba tu někde na paloučku skutečně tancují divé ženy, potulují se tu skřítci s lucerničkami, kteří střeží zlatý poklad, nebo černí hradní rytíři. "V některých částech hradu, ale především v Západní věži výjimečně slyšíte, že jde někdo po schodech, přestože zde nikdo kromě vás není. Zpočátku jsem se divil, ale dnes tomu nevěnuji pozornost," prozradil v roce 2010 Zdeněk Svoboda, dnes již bývalý kastelán hradu Kašperk. Zažili jste na Kašperku něco neobvyklého vy? Je pro vás okolí Kašperku pohádkové nebo tajemné?

 

Napsala Soňa Brunnerová

foto: kasperk.cz