Hrad Houska je asi naším nejznámějším hradem spojeným s paranormálními jevy. Hrad se poprvé písemně připomíná v roce 1316. Postavit jej dal Hynek z Dubé v letech 1280 – 1290. Podle některých badatelů je však místo, kde dnešní hrad stojí, daleko starší.

Podle odborníka na keltskou mytologii Jiřího Svobody by jméno Houska mohlo vycházet z keltské etymologie, a to buď s velštiny - nebo z galského jazyka. V obou případech znamená toto slovo „brána“.

Ke konci 9. století prý v této lokalitě kníže Slavibor z Pšova nechal pro svého syna postavit dřevěné hradiště. To dosvědčuje i zmínka z roku 878, kdy je popisována ,,brána do pekel“: „Když hrad pevný byl dokonán, nalezena jest nedaleko díra jedna ve skále, v kteréžto množství rozličných duchův obývalo, kteříž pomalu více a více lidem tu obývajícím překážku činili a někdy v rozličných hovad tvářnosti přeměňujíce se, lidem po cestách chodícím se ukazovali tak hrozně, že tudy lidé nesměli choditi, takže pro rozličné lidem od týchž duchův překážky a přístrachy (z obavy, ze strachu) hrad byl pustý zůstaven.“

Zajímavý je také záznam z roku 1594. V té době seděl v hradním vězení známý žhář a vrah. Tomuto člověku slíbili, že nebude popraven, když se nechá po provaze spustit do díry, aby ji prozkoumal. Jakmile se vězeň ocitl hlouběji, úpěnlivě prosil, aby ho vytáhli zpět na světlo, že raději zemře jakoukoliv smrtí, než aby byl jen o chvíli déle v té strašné jámě.

Když byl tedy vytažen nahoru, třásl se a vypravoval, že v hloubi pod sebou slyšel srdcervoucí řev a sténání. Nic neviděl, jen cítil odporný zápach. Můžeme si říci, že se jedná o pouhou pověst, která vznikla na základě neznalosti tehdejších lidí. Ale existuje zde jistá podobnost z minulého století...

Na severozápadě Ruska měl tehdy vzniknout tzv. vrt, který měl být chloubou tehdejšího Sovětského svazu. Původně se chtěl tým odborníků dostat až 15 metrů hluboko pod zem, ale práce náhle přestaly. Tehdy se vše svedlo na nedostatek financí. Začátkem 90. let se však do médií dostaly šokující výpovědi expertů, kteří vyprávěli, že když spustili do nitra země citlivý mikrofon určený původně pro nahrávání pohybu litosférických desek, slyšeli místo toho děsivý pláč a křik milionů lidí. Alespoň tak to tvrdí vedoucí projektu Dimitrij Azzacov.

V roce 1995 byl vrt zakonzervován, takže se pravdu dnes již nedozvíme. Není zvláštní, že i na Housce, po výpovědi vyděšeného vězně, byla díra zasypána obrovským množstvím kamení? Díru se s velkým úsilím podařilo řádně ucpat až v roce 1615. Na místě do pekla dnes stojí hradní kaple, která budí velmi zneklidňující dojem už jen svým asymetrickým rozmístěním oken.

Kaple je také pověstná 700 let starými freskami, kterým dominuje postava archanděla Michaela bojujícího s drakem. A také zvláštní lučištnice držící luk opačně, než je obvyklé.

Podle jiných názorů se díra do pekla nachází na vrcholu nedalekého kopce. Díru do pekel má střežit přízrak muže v černé kápi, který nemá obličej. Jednat by se mohlo o tzv. strážce brány. Hrad je vystavěn spíše tak, aby bránil něčemu nebo někomu dostat se ven, než aby plnil běžnou obrannou funkci.

Na hradě dodnes dochází k celé řadě paranormálních jevů. Sám jsem byl svědkem toho, že některým návštěvníkům se před vstupem do hradu udělá tak nevolno, že nejsou schopni hrad navštívit. Také během mé první návštěvy hradu Houska jsem měl podivný zážitek, kdy na nás zaútočilo hejno vos, které o nás naprosto ztratilo zájem až v okamžiku, kdy jsme opustili areál nádvoří. Byla to skutečně pouhá náhoda?

Psychotronik Stanislav Brázda v knize Záhady a taje uvádí, že se na hradě skutečně děly hrůzné věci a rituální vraždy, a to vždy dle toho, kdo hrad vlastnil. Tím se podle něj zesilovala negativní energie, která se tam nacházela již při stavbě hradiště. Dokonce si myslí, že zde došlo i k upalování lidí.

Temná energie hradu Houska pravděpodobně v průběhu druhé světové války přilákala rovněž i nacisty. Na House měl sídlit oddíl SS a oficiálně zde měla být pouze uložena naloupená okultní literatura. Vypráví se však o záhadných pokusech z té doby a dokonce na tomto místě mělo zmizet několik zajatkyň, které zde zřejmě našly svůj konec...

Hrad Houska je obestřen mnoha dalšími záhadami a určitě stojí ho prozkoumat.

Na místě je však i jistá opatrnost. Zmíněný psychotronik S. Brázda upozorňuje, že citlivější jedinci, kteří na hradě přespí mohou čekat zhoršení psychického stavu na jeden týden.

Chovejme se proto na na těchto místech s úctou a neprovokujme místní entity nevhodným chováním. Možná se jednou podaří záhady nejtajemnějšího hradu u nás rozluštit.

 

napsal Petr Matura

foto: Wikipedia, archiv autora