Blíží se svátek svatého Václava, patrona naší země, a tak si nelze nevzpomenout na jedno sice známé, ale o to více magické místo spojené s jeho jménem. Tím je hora Blaník, nacházející se asi 10 kilometrů od města Vlašimi.

Podle středověké pověsti má právě odtud kníže Václav vést z nitra hory Blaník rytíře, až bude zemi nejhůře. Má se tak stát v době, kdy bude ohrožena samostatnost českého národa. Možná si většina z nás myslí, že se jedná o obyčejnou legendu, ale na každé pověsti se najde zrnko pravdy a hora Blaník je skutečně opředena množstvím záhad.

foto: Velký Blaník

Legendy o spících válečnících najdeme po celé Evropě a vztahují se k místům, kde se často  také nacházela významná keltská sídla nebo svatyně. Na Slovensku se jedná například o zříceninu hradu Sitno nebo v Polsku o Babí horu. Ve Francii zase mají podobnou pověst o spícím vojsku Karla Velikého.

Na Velkém Blaníku se nacházelo jedno z nejvýše položených keltských sídlišť. Zbytky hradiště dokládají, že zaniklo násilným způsobem. Podle názoru některých badatelů prý pověst může mít reálné jádro a v nitru hory by se mohla ukrývat podzemní svatyně, kde se prováděly tajné rituály.

Tato posvátná místa prý byla velmi odhodlaně bráněna a pokud nebylo zbytí, nechali se obránci dobrovolně zavalit sutinami. Tak prý mohla vzniknout pověst o spících rytířích. Někteří svědkové dodnes tvrdí, že z nitra hory slyšeli podivné zvuky připomínající šumění vody nebo dunění. Sám jsem měl podobný zážitek na sousedním Malém Blaníku, kde jsem slyšel zvuky, jako kdyby z nitra země vycházelo podivné dunění. Podotýkám, že to bylo ještě v době, kdy jsem se o pověsti nezajímal, takže jsem jimi nemohl být ovlivněn. Podobný sluchový vjem, tentokrát na Velkém Blaníku, měla i jistá svědkyně, která bydlí nedaleko této hory. Nachází se tedy snad pod Velkým a Malým Blaníkem nějaké doposud neobjevené podzemí?

foto: Malý Blaník

Blaník má také být branou do jiných dimenzí a údajně zde došlo ke zmizení několika lidí. Například v 19. století se tu ztratily hned dvě děti, které se domů vrátily až za několik dní a byly upřímně udivené, proč je jejich okolí tak vyděšené. Měly totiž pocit, že byly pryč jen několik hodin.

Také zde byly viděny postavy oblečené v historických oděvech, které se po chvíli jakoby rozplynuly. Zajímavé je, že k podobným jevům má docházet například na kopci Ortel u Cvikova, který je rovněž spojen s Kelty.

Za druhé světové války se o Blaník zajímali také nacističtí badatelé ze společnosti Ahnenerbe. Blaník měli údajně navštívit i Henrich Himmler a Otto Skorzeny. Ti se měli domnívat, že pod Blaníkem může být vstup do podzemní říše Agharty. I když byla jejich ideologie šílená, bylo by zajímavé se dozvědět, k jakým výsledkům nakonec došli. V jejich hledáčku se objevila zejména Veřejová skála, což je skalní útvar nacházející se na severozápadním úpatí hory. Právě zde by měl podle legend být vstup do bájného nitra hory… Spolupracovníci známého badatele a novináře Stanislava Motla měli prý na Veřejové skále instalovat termokameru. Obrazovka prý po nějaké době ukázala změnu teploty.

Několik kilometrů od Blaníka najdeme další zajímavý skalní útvar, který je s ním svázán pověstmi. Jedná se o tzv. Miličínského lva (foto) na vrchu Kalvárie. K ní se váže tato pověst: ,,Když se český kníže sv. Václav uchýlil se svou družinou do nitra hory Blaník, provázel jej lev. Ten se však neskryl v podzemí, ale ulehl na vrcholu protější hory, kde ostražitě hlídá, až přijdou nepřátelé české země. Bude tak prvním, kdo je zpozoruje. Pak silným řevem probudí spící rytíře a ti budou mít dostatek času připravit se na své nepřátele.“

Jisté je, že všechna místa spojená s Blaníkem působí velmi zvláštně a citliví jednici vnímají jeho záhadnou energii. Ať už spí v hoře vojsko našeho patrona sv. Václava - či nikoliv, jedná se o záhadné a tajemné místo, které přitahuje návštěvníky již od pradávna.

 

napsal Petr Matura

foto: Wikipedia