Věhlasný dánský astronom, astrolog a alchymista Tycho Brahe (1546 – 1601) zemřel 24. října 1601, jedenáct dní poté, co se zúčastnil banketu u Petra Voka z Rožmberka. V souvislosti s jeho smrtí se traduje, že ze zdvořilosti nedokázal včas opustit hostinu a praskl mu močový měchýř. Někteří badatelé však v dopisech mladého německého astrologa, astronoma a matematika Keplera (27. prosince 1571 – 15. listopadu 1630) našli důkazy, že velmi usiloval o získání záznamů z Brahových pozorování. Stačila tato chtivost na vraždu?

Domněnky o tom, že tento jeden z nejvýznamnějších astronomů historie nezemřel přirozenou smrtí, se objevily hned vzápětí po jeho smrti. Popsané okolnosti jeho skonu prý skutečně odpovídaly jakési otravě… Případného viníka hledalo mnoho profesionálních i amatérských detektivů té doby z řad politických i náboženských kruhů.

Z historických pramenů máme tři náhledy na příčinu Tychonovy smrti. Německý matematik a astronom Johannes Kepler tvrdí, že se skutečně jednalo o následek zadržování moči. Tychonův přítel a lékař Jan Jesenský prohlásil, že Tycho nebyl následně schopen močit a ve zprávě ošetřujícího lékaře Johannese Witticha se zase lze dočíst, že kámen znemožnil močení, následkem čehož byl posléze prasklý močový měchýř. Jisté tedy je, že Tycho skutečně trpěl nějakou poruchou močového systému. Tehdy však již lékaři věděli, jak zavést cévku a pacientovi tak ulevit. A právě Tycho Brahe měl jistě k dispozici ty nejlepší odborníky. Že by tedy všechno bylo nakonec skutečně jinak?

V roce 1901, u příležitosti třístého výročí vědcovy smrti, byl otevřen Tychonův hrob v kostele Panny Marie před Týnem za účelem obnovy náhrobního kamene a rovněž kvůli prošetření pověstí, že Tychonovo tělo bylo v roce 1620, kdy Čechy ovládli katolíci, odvezeno. Tyto zvěsti byly tímto způsobem vyvráceny.

V roce 1991 ředitel Národního muzea v Praze předal novému dánskému velvyslanci vzácný dar – skříňku obsahující útržek Tychonova pohřebního rubáše a několik částí vousů. V Ústavu soudního lékařství při Kodaňské univerzitě bylo během výzkumu zjištěno, že vousy obsahovaly vysoké množství rtuti. Uvážíme-li popis příznaků onemocnění těsně před Tychonovou smrtí, vše by právě nasvědčovalo otravě rtutí.

V roce 1996 byl na univerzitě ve Švédsku proveden další rozbor vousu, tentokrát včetně kořínku. Použita byla metoda rentgenových paprsků indukovaných částicemi. Potvrdilo se tak podezření, že rtuť nepochází z vnějšího zdroje (tato možnost přicházela v úvahu vzhledem k další Tychonově zálibě v lékařství a v chemii), nýbrž že byla strávena v organismu. Bylo stanoveno, že Tycho Brahe byl otráven rtutí den před svým úmrtím.

Je tedy opravdu možné, že za vším stál jeho kolega Johannes Kepler, který se po astronomově smrti dostal k jeho cenným, po dlouhý čas pečlivě střeženým poznámkám? V dopisech mladého Keplera se prý lze údajně skutečně dočíst přímo o posedlosti touhou získat záznamy o Brahových pozorováních...

Německý badatel Johannes Kepler změnil chápání fyziky a vesmíru jednou provždy a stal se tak jedním z nejvýznamnějších hvězdářů všech dob. Možná byl však zároveň i zákeřným vrahem, který se neváhal zbavit svého největšího konkurenta.

 

napsal Petr Matura

foto: Wikipedia