Legendy o sněžném muži jsou známé již poměrně velice dlouho, snad už stovky let. Podle nich se prý jedná o obrovského, všežravého lidoopa. Podle pověstí je prý pro lidi nebezpečný, avšak jinak je velice pravděpodobně též velmi plachý.

Nejznámějším zástupcem těchto divokých tvorů je zcela určitě „yetti“, který pravděpodobně obývá velehorskou oblast Himálaj. Nehostinnému životu zde, ve věčném sněhu a zimě, se zřejmě mohl poměrně dobře přizpůsobit díky své husté srsti a rovněž i svou nenáročností při výběru potravy. Čas od času se dostane do kontaktu s místním obyvatelstvem, které ho díky nepříjemným zkušenostem pokládá za velice nebezpečného.

Další podobná bytost byla prý spatřena na konci roku 1999 v severní Malajsii. Takové setkání je zde však zřejmě ojedinělé a unikátní, neboť tento tvor, místními lidmi nazývaný „mawas“ nebo také i „orang-mawas“ jinak žije v neobydlených horských oblastech.

K neméně podivnému setkání došlo rovněž v létě roku 1991 na Madagaskaru, na úpatí horského masivu Tsaratanana. Zde byla pozorována lidská postava se širokými rameny a poměrně malou hlavou s protaženou čelistí, navíc s výraznými tesáky. Podle toho zřejmě tvor získal i své místní pojmenování - „psí člověk“. Kromě něj však lze na Madagaskaru zahlédnout též i křížence opice a člověka, pojmenovaného místními domorodci „tretretre“. Má údajně rudou srst, je plachý a přebývá v horských jeskyních.

Severoamerický sněžný muž, nazývaný „bigfoot“ (velká noha) byl již pravděpodobně několikrát vyfotografován, žádný ze snímků však bohužel nebyl dostatečně ostrý. V Číně si pak lidé zase vyprávějí rovnou o celém „opičím národě z Hupepu“, který prý dokonce unáší lidi, zejména pak ženy.

obr. Údajná stopa sněžného muže

Jako první popisoval své setkání se sněžným mužem v roce 1887 plukovník Waddell ve své knize „Dobrodružství v Himálaji“. Popsal v ní zvláštní otisky jakési obdoby lidských bosých nohou ve sněhu v jinak naprosto liduprázdné krajině. Na vlastní oči pak prý, jako první běloch, „sněžného člověka“ spatřil britský botanik Henry John Elwes v roce 1906.

Můžeme tedy po všech těchto výše uvedených skutečnostech připustit reálnou existenci neznámého obřího lidoopa? A o koho by se vlastně ve skutečnosti jednalo? Touto problematikou se v posledních desetiletích začala zabývat rovněž i věda. Například v jednom údolí v Bhútánu se vědcům v roce 2001 podařilo objevit dlouhé, černé chlupy a stopy, podobné lidským, dlouhé devatenáct centimetrů. Na základě podrobného vědeckého prozkoumání tohoto získaného vzorku srsti došli vědci k závěru, že genetické informace, které v srsti objevili, jsou doposud zcela neznámé. Zcela určitě tedy musí patřit do dnešních dnů nám neznámému tvorovi...

 

napsal Petr Matura

foto: Pixabay, Wikipedia