Legendy o upírech vešly do povědomí lidí zejména díky známému románu Dracula od Brama Stokera. Je pravdou, že snad na světě neexistuje země, která upírské legendy nemá. O tom, že se naši předci báli těchto bytostí, nasvědčují archeologické nálezy s protivampyrickými zásahy.

Skeptici jistě namítnou, že se mohlo jednat o lidi s různými fyzickými a duševními anomáliemi, a proto se jich ostatní báli. Byli však naši předci tak naivní? Co když je pravda někde na půli cesty?

I v naší zemi bylo takových nálezů učiněno hned několik. Asi nejznámější je případ ve středočeských Čelákovicích, kdy v šedesátých letech minulého století našel při výkopu potrubí místní obyvatel na své zahradě množství lidských kostí. Jednalo se o 11 hrobů s celkem čtrnácti těly. Všem pohřbeným bylo v rozmezí dvacet až čtyřicet let a všichni podle výzkumu zemřeli násilnou smrtí. Velikost koster byla prý na svoji dobu nadprůměrná a u některých koster byly patrné v horních dásních špičaté deváté zuby. Na všech tělech pak byly nalezeny známky protiupírských  zásahů. Svědčí o tom například pozůstatky kůlů v oblasti srdce. Některá těla byla uložena tváří k zemi, ruce a nohy byly svázány a některé hlavy byly odděleny od těla. Kosti byly po průzkumu archeology umístěny do depozitáře muzea, kde se později ztratily. Jednalo se o pouhou náhodu?

Další případ nás zavede do Českého Krumlova. V roce 2000 při výkopu kanalizace v Plešivecké ulici došlo k zajímavému nálezu. Na místě byl odkryt starý hřbitov, kam se pohřbívalo v průběhu 17. - 18. století. Našlo se zde 11 hrobů, které se velmi odlišovaly od ostatních hrobů. Nebožtíci v nich byli uloženi hlavou k severu a obličejem k východu, což neodpovídá tradici pohřbívání s orientací východ-západ, jak podotýká archeolog Michal Ernée.

I zde byla těla znetvořena. Například tělo ženy vysoké asi 159 cm bylo nalezeno s hlavou oddělenou od těla. Lebka jí byla vložena mezi kolena a v ústech měla kámen. K zákroku došlo zřejmě až po pohřbu. Ruce měla původně svázané růžencem.

Jiná kostra muže má zase hlavu zasypanou kamením. Tak bychom mohli ve výčtu děsivých nálezů pokračovat. Nezapomínejme, že tentokrát jsme se neocitli v době temné gotiky, ale až v 17. století. Mohou nálezy souviset s událostmi, ke kterým došlo v Českém Krumlově? V té době městem obcházel strach. Lidé se báli místní šlechtičny. Eleonora von Shwarzenberg (1682 - 1741) se chová opravdu podivně. Mezi její vášeň patřil lov, což by nebylo nic divného. Byla však milovníkem vlků, které prý chovala na zámku, pečlivě se o ně starala a konzumovala prý i vlčí mléko. Vlčí vytí se neslo celým Krumlovem a není divu, že se začalo povídat o tom, že šlechtična je ve spojení s temnými silami. Její knihovna byla také plná literatury o magii, léčitelství a dalších oborech, které církev odsuzovala. K jejímu zájmu o okultismus ji prý vedl fakt, že nemohla otěhotnět, a tak se obracela k alternativním vědám. V roce 1722 se na ni usmálo štěstí a narodil se jí syn. Bylo jí více než čtyřicet let a podle názorů tehdejších lidí bylo její těhotenství v tak pozdním věku podivné. Už tehdy se začaly šířit pomluvy, že Eleonora koketuje s magií.

V roce 1732 byl její manžel náhodně zastřelen při lovu nedaleko zámku v Brandýse nad Labem císařem KarlemVI. Ten trpěl krátkozrakostí a spletl si šlechtice s jelenem. Eleonora se ujala správy panství za svého nezletilého syna. Přibližně v té době začala chřadnout a její pleť byla prý výrazně bledá. S její chorobou si neporadil ani dvorní lékař Karla VI. Zato však u ní konstatoval příznaky vampyrismu. Začaly se šířit fámy, že se žena nakazila od vlků, které chovala, také se vyprávělo, že se mění v upíra a ve vlčím těle se pohybuje po okolí. Stála za jejím zdravotním a duševním stavem ztráta manžela, nebo za tím vším bylo praktikování magie?

Každopádně v roce 1741 je Eleonora převezena do Vídně, kde umírá. Už devět hodin po její smrti došlo k pitvě, kdy bylo vyňato srdce a následně bylo zřejmě i spáleno. Pitevní protokol mlčí o příčině smrti, ale pod střevy Eleonory byl podle něj nalezen výrůstek o velikosti dětské hlavy. Příčinou smrti byla tedy zřejmě rakovina, zhoubný nádor, o čemž tehdy ještě neexistovaly žádné informace a za příčinu všech obtíží byl tehdy považován právě vampyrismus. Ihned po pitvě bylo tělo Eleonory převezeno do Krumlova a uloženo v krumlovském kostele sv. Víta v postranní kapli. Na náhrobním kameni chybí erb i příjmení Eleonory. Na hrobě najdeme pouze nápis: ,,Zde leží ubohá hříšnice Eleonora. Modlete se za ni.“

Její život i smrt jsou obestřeny tajemstvím dodnes. Jednalo se o nemocnou ženu, které okolí nerozumělo? Určitě to byla velmi inteligentní dáma s mnoha zájmy a jistě byla velmi výraznou osobností. Nebo mají pravdu ti, kteří tvrdí že Eleonora byla opravdu upírem?

Napsal Petr Matura

foto: Wikipedie, Pixabay.com