Je největší sladkovodní jezero Loch Ness na Skotské vysočině ve Velké Británii skutečně domovem obrovského, neznámého tvora? Nebo jde o pouhé pověry, tradované mezi lidmi?

Lochnesská příšera prý byla prvně pozorována již velice dávno, a to, dle záznamů, už v roce 565. V roce 1933 se pak tato legenda dostala na přední stránky novin a „Lochnesska“ tak byla na světě. Její moderní historie se datuje od okamžiku, kdy manželé McKayovi projížděli na cestě domů právě kolem jezera Loch Ness, kde náhle a nečekaně uviděli „obrovského živočicha, který se převaloval a potápěl“. Manželé uvedli, že tvor jim svým vzhledem připomínal velrybu. Tato zpráva v novinách způsobila senzaci a brzy bylo ohlašováno mnoho dalších, podobných pozorování. Popisoval se v nich tvor dlouhý pět až šest metrů s dlouhým krkem, malou hlavou a několika hrbolky, připomínajícími převrácený člun.

Léto v roce 1933 bylo v této oblasti velice teplé a v takovém případě prý nad jezerem Loch Ness dochází ke zvláštní fata morgáně, která zvětšuje veškeré předměty. Lochnesska prý však byla i vyfotografována. První fotografii příšery pořídil ke konci roku 1933 Hugh Gray a hned rok poté, v roce 1934, pak i londýnský lékař K. Wilson. Zřetelnější fotografie prý však pochází až z roku 1977.

Co se fotografických důkazů ohledně existence Lochnesské příšery týče, Ronald Binns ve své knize o Lochnesské příšeře píše, že mnozí svědkové mohli vyfotografovat například brázdy za člunem, kmeny stromů vyčnívající z vody, skály nebo ptáky.

Pokusů o vědecké vysvětlení přítomnosti záhadného tvora v tomto jezeře existuje hned několik. Může se prý kupříkladu jednat o vzácnou návštěvu jesetera baltského, který může dosáhnout délky až čtyři metry a jenž mohl připlout z moře, aby zde nakladl jikry. Další teorie o původu příšery hovoří o obrovském neznámém druhu dlouhokrkého tuleně, o velké neznámé formě nějakého obojživelníka nebo dokonce o obrovském vodním červu. Podle názoru britského zoologa a spisovatele Dr. Karla Shukera (nar. 9. 12. 1959), předního světového odborníka na kryptozoologii, se může jednat o vodního plaza z prehistorických dob, tedy v podstatě o potomka údajně vyhynulých plesiosaurů, dlouhokrkých dravých mořských plazů.

Skeptikové se ovšem domnívají, že tajuplnou záhadu Lochnesské příšery v roce 1933 uměle vytvořili zástupci tisku. Legenda se pak postupem času stala jakousi skotskou tradicí, která byla následně hojně využívána k pozvednutí místního turistického ruchu. A nutno dodat, že velice úspěšně.

Jednou z často používaných námitek skeptiků je skutečnost, že pokud by zde tato nestvůra od prvního zaznamenaného pozorování přežívala minimálně již téměř 1500 let, musela by existovat samozřejmě i její rodina, která se v jezeře množí. Proč pak ovšem nikdy nebyly nalezeny žádné příhodné kosterní pozůstatky? Podle vědeckého vysvětlení těchto námitek se vzhledem k veliké hloubce jezera a nízké teplotě vody kosti usazují až na samém dně jezera, kde jsou pokrývány vrstvami bahna.

V letech 1992 a 1993 se k jezeru vypravily profesionální týmy vědců z britského Muzea dějin přírody a Biologické asociace, aby zahájily podrobný výzkum biologie jezera Loch Ness. Tehdy to bylo poprvé, kdy britští vědci začali zcela veřejně studovat formy života tohoto jezera. Profesor Colin Curds z Muzea dějin přírody k tomu prohlásil, že během všech dalších následujících výzkumů velice pravděpodobně dříve či později dojde k objevení druhu, který věda doposud nezná...

 

Napsal Petr Matura

Foto : Pixabay.com, Wikimedia Commons