Měla se stát jen dalším skvostem na dvoře českého knížete Boleslava II. (cca 932-999) anebo dynastickou posilou jeho rodu?  A jak to, že si přisvojovala titul královna, když prvním českým králem se stal teprve Vratislav II. (1032/1035 – 1092)? Komplikovaný propletenec mocenských a příbuzenských vztahů kolem tohoto významného a váženého českého knížete se do všech detailů nepodařilo objasnit dodnes. Poměrně dlouho byla navíc královna Emma považována, diplomaticky řečeno, za osobu nehistorickou. Tedy úplně vymyšlenou.

Mocný středoevropský panovník.

Přestože Boleslav II. měl právo používat pouze titul kníže, jeho říše ve středu Evropy, kterou zdědil po svém otci Boleslavovi I. (cca 915 – 967/972), zabírala plochou nejméně 160 tis. km², tj. asi dvojnásobek dnešní rozlohy ČR. Nepatřilo k ní sice Chebsko, jako dnes, za to Boleslav II. ovládal rozsáhlá území na východě, především Krakovsko a tzv. Červenou Rus (Červené Hrady) sahající až k řece Bug. Jeho nejvýznamnějším partnerem na politické scéně té doby byla především Římská říše a styky s ní bylo žádoucí co nejvíce upevňovat, a to i sňatkovou politikou.

V této souvislosti je poněkud zarážející, jak málo toho víme o Boleslavových manželkách. Jejich existence se odvozuje vlastně jen od jeho synů, nejstaršího Boleslava III., Václava, Jaromíra a nejmladšího Oldřicha. Předpokládá se, že Boleslav a Václav, který zemřel v útlém věku, byli syny   první Boleslavovy manželky Adivey, původem snad dcery anglického krále Edwarda I. Staršího, zatímco matkou Jaromíra a Oldřicha byla druhá Boleslavova manželka, jejíž jméno se nedochovalo. To by ostatně vysvětlovalo i nenávist, která mezi Boleslavem a jeho bratry panovala. Matkou nejmladšího Oldřicha však mohla být třetí Boleslavova choť, královna Emma.

Italská princezna

O královně Emmě se dochovaly jen tři historické zmínky v Kosmově kronice a jedno její vyobrazení ve Wolfenbüttelském kodexu. Ten byl zhotoven na její objednávku a obsahuje text latinské Gumpoldovy legendy o svatém Václavu, kterého si královna velmi oblíbila.

Tyto skromné historické prameny dlouho nepostačovaly k zjištění královnina původu. Uvažovalo se o Anglii, odkud, snad, pocházela již první Boleslavova manželka, historik Gelasius Dobner roku 1722 došel k názoru, že Emma byla dcerou burgundského krále Konráda III. Mírumilovného (923-993). Ani jedna z těchto teorii se nakonec nepotvrdila.

Jako rozhodující se v této ukázal nález stříbrných mincí, denárů ethelredského typu (tj. s poprsím a rukou panovníka) nesoucích nápis ENMA REGINA na jedné straně a na druhé MELNIC CIVITAS, čili město Mělník., k němuž došlo v roce 1931 v Hluchově u Staré Boleslavi. Obsahoval přes tisíc mincí, mezi nimi devadesát těch, které nechala vyrazit královna Emma. O jejich pravosti nebylo pochyb a potvrdila se tak také zmínka Václava Hanky, který o denárech královny Emmy psal, stejně jako nález celkem asi pěti těchto denárů na různých místech u nás a v severní Evropě.

K odhalení totožnosti královny Emmy potom přispěl v roce 1963 nález dalšího pokladu, tentokrát ve francouzském přístavním městě Fécamp. Rovněž obsahoval denáry s nápisem ENMA REGINA na jedné straně a se jménem jejího manžela, západofranského krále Lothara I. Francouzského (941-986), na druhé straně. Potom už bylo snadné tajemnou Enmu identifikovat jako Emmu Italskou (948/949 - 1006, dceru italského krále Lothara II. (928-950) a Adély Burgundské (931-999), později svatořečené.

Dvorní intriky

Emminy životní osudy se začaly zaplétat, když Emmina otce otrávil jeho nepřítel markrabě Berengar II. Ivrejský a stal se místo něj italským králem. Poté uvěznil mladičkou princeznu i její matku na italském hradě Garda, Adéle se však i s dcerou podařilo z hradu utéci vykopaným tunelem a   prchnout na člunu přes Gardské jezero. Na hradě Canossa poté požádala o pomoc německého císaře Otu I. Velikého (912-973). Ten se s mladou vdovou oženil, nechal ji korunovat císařovnou a připojil italské království ke své říši.   Z tohoto manželství se narodil Emmin mladší nevlastní bratr Ota II. (955-983), s nímž Emma velmi dobře vycházela.

Politický sňatek Emmy s Lotharem I. Francouzským (941 - 986) uzavřený rok 966 byl především poznamenán rozdílnými politickými názory obou manželů. Emma přirozeně tíhla k německému císařskému dvoru, k němuž by ráda připojila i Západofranské království, zatímco Lothar chtěl uchovat jeho samostatnost.  V tomto manželství měla Emma dva syny, Ludvíka V. Francouzského zvaného Lenivý (967-987) a Ottu (zemř. před 986).

Po smrti Lothara I. v roce 986 se nakrátko stal králem jeho syn Ludvík a pokračoval v jeho politice samostatnosti tak důrazně, že svoji matku, stále usilující o sblížení s Říší římskou, vyhnal od dvora. Ta potom nějakou dobu strávila v některém burgundském klášteře, než se pro ni našel druhý manžel, český kníže Boleslav II.

Poslední královnino tajemství

Ve svém druhém manželství si Emma podržela svůj královský titul, na který měla i po smrti prvního manžela plné právo. Pro knížete Boleslava představovala nepochybně dobrou volbu. Její blízké vztahy k německému císařskému dvoru pro něj byly důležité a užitečné a její synové nepředstavovali pro českou knížecí dynastii žádnou hrozbu. Ludvík zemřel bez potomků záhy poté, co nastoupil na trůn, u Otty, kanovníka v Remeši, se s potomky ani nepočítalo. To vše vyvážilo skutečnost, že knížecím novomanželům bylo v době sňatku již kolem čtyřiceti let a že tedy naděje na společného potomka nebyla příliš velká.

Po smrti Boleslava II. roku 999 se královna Emma i s jeho syny Jaromírem a Oldřichem, které ohrožoval jejich bratr Boleslav III., uchýlila na bavorský dvůr, kde u svého příbuzného Jindřicha Bavorského, pozdějšího římského císaře Jindřicha II., získala podporu pro Jaromírovo tažení do Čech. Na Jindřichově dvoře také objednala zhotovení již zmíněného Wolfenbüttelského kodexu. Když se Jaromír stal knížetem, Emma buď zůstala na německém císařském dvoře, anebo se usadila v blízkosti Prahy.  V každém případě se předpokládá, že byla pohřbena na Pražském hradě, v klášteře sv. Jiří v hrobě č. 93.

Zda tomu tak skutečně je, zůstává královniným tajemstvím, stejně jako to, kolik svatosti a schopnosti dělat zázraky zdědila po své matce anebo zda se opravdu stala matkou Boleslavova syna Oldřicha a přimíchala tak do přemyslovské dynastie i burgundskou krev.

Jitka Lenková

Popisky k obr.

Královna  Emma jako kajícnice u nohou sv. Václava (vyobrazení v Wolfenbüttelském kodexu).

Denár 1, denár 2 - Rub a líc denáru královny Emmy

Kodex

Zdroj: archiv autorky