Setkání s trpaslíkem nebývalo, aspoň podle pohádek a pověstí soudě, zas až tak velkou vzácností. Nejčastěji k nim docházelo pod zemi, kde trpaslíci hledali, těžili a schovávali si zlato, drahé kamení a jiné své poklady. A občas se o ně podělili i s obyčejnými smrtelníky.

Pilní permoníci

Takovým trpaslíkům žijícím v podzemních chodbách, dolech a jeskyních se říká permoníci, podle německého slova Bergmann, tj. „horní muž“, protože žije v hoře. Představit si je dokáže úplně každý, kdo zná pohádku o Sněhurce. Ano, její malí přátelé žili a chovali se jako typičtí permoníci. Ve dne těžili v dole cenné suroviny, po práci odpočívali ve své chaloupce na povrchu.

Tato pohádková předloha je sice popisuje jako malé mužíčky s špičatými čepičkami, ale zamlčuje, že právě tato neobvyklá pokrývka hlavy má neobyčejnou moc! Dokáže svého nositele v případě potřeby učinit neviditelným. Kdo ale dnes ví, že naši evropští trpaslíci svoje čepičky dostali až z Pohádek tisíce a jedné noci? A přece tomu tak nejspíše je. V jednom z klasických - a nejstarších - příběhů této sbírky se totiž vypráví o mocném kouzelníkovi, který si vyrobil čapku sešitou ze tří klínků červené kůže s kouzelnou mocí. Kdo si ji nasadil na hlavu, ten se stal neviditelným.

Zázračné dárky

To by vysvětlovalo, proč se permoníci dokáží v dolech pohybovat nepozorováni a objevit se až když hrozí nějaké nebezpečí. Aspoň tak tomu věřili, a možná ještě dodnes věří, havíři na Ostravsku. Permoník, jako dobrý důlní duch, ohrožené horníky alespoň varuje, když už jim nemůže pomoci.

Někdy dokonce permoníci opouští své milované podzemí a vydávají se na povrch, aby pomohli těm, kteří si to zaslouží anebo potřebují. Nejčastěji je permoník obdaruje tím, co má po ruce, uhlím či jinou zdánlivě bezcennou věcí. V takovém případě je třeba nebýt zklamán, dárek nezahodit a donést ho až domů. Teprve tam se promění ve zlato či jinou cennost.

Jindy trpaslíci rozdávají jiné, ještě podivuhodnější věci. Třeba zdánlivě obyčejné mince, díky nimž obdarovaný už nikdy nepozná nouzi. Nebo kamínek, který chrání před utopením, či střevíce z bílého bronzu, v nichž je možné přejít po vodní hladině suchou nohou.

A nesmíme zapomenout ani na tradiční trpasličí dary, různé zázračné zbraně a zbroje. V jejich výrobě se vyznali jako nikdo a třeba takové brnění od trpaslíků neprotnul sebelepší pozemský meč.

Hlavně nepískat!

Jednu věc však permoníci z celého srdce nesnášejí. Kupodivu je to taková maličkost, jako když si někdo pod zemí začne pískat. Takové chování mohou potrestat tím nejstrašnějším způsobem, katastrofálním závalem a smrtí dotyčných. Jako mnoho z pověr má i tato racionální jádro. Nestabilní zemské vrstvy narušené důlní činností mohou být v některých případech citlivé i na tak nepatrný podnět jako je pískání, zpěv či jiný hluk. Neštěstí je potom doslova na spadnuti. I bez permoníků.

 

Jitka Lenková

Obr. archiv, foto autorka

----------------------------------------------------

Permoník 1

Permoníci rádi a pilně pracují při těžbě podzemních pokladů.

Zdroj: http://www.lwl.org/pressemitteilungen/daten/bilder/12889.jpg

Permoník 2

V podzemí plném nástrah permoníci slouží jako strážci havířů.