V Praze takových větších domů či menších paláců stojí desítky. Přece jen člověku ale trochu zatrne, když prochází Karlovým náměstím a uvědomí, se že to je „ten“ Faustův dům. Proč své jméno dostal po člověku, který v něm nikdy nebydlel? A to není jediná záhada, která toto místo obestírá. V raném středověku tady, Na Skalce, stávalo sotva pár domů, mezi nimi výstavný opevněný dvorec zvaný Slavošovský dům. Sloužil k ochraně Královské cesty vedoucí z Vyšehradu na Pražský hrad a jeho arkýře mohly posloužit i jako střílny. Později, za Karla IV., si na jeho místo postavili své výstavné sídlo opavští vévodové, královi příbuzní. Bohužel o něj jako katolíci přišli během husitských bouří a dům šel, ke své škodě, z ruky do ruky.

Dlouhá historie

V raném středověku tady, Na Skalce, stávalo sotva pár domů, mezi nimi výstavný opevněný dvorec zvaný Slavošovský dům. Sloužil k ochraně Královské cesty vedoucí z Vyšehradu na Pražský hrad a jeho arkýře mohly posloužit i jako střílny. Později, za Karla IV., si na jeho místo postavili své výstavné sídlo opavští vévodové, královi příbuzní. Bohužel o něj jako katolíci přišli během husitských bouří a dům šel, ke své škodě, z ruky do ruky.

Vystřídala se v něm řada tak řada majitelů, z nichž někteří mohli rovnou posloužit jako předloha pro legendárního doktora Johannese Fausta. Z doby těsně po husitech se datuje historicky nedoložený příběh o jakémsi studentovi Janu Šťastném z Kutné Hory, který ve zpustlém domě nějaký čas přebýval a přeložil své jméno podle tehdejšího zvyku do latiny. Žertem byl tedy nazýván doktor Faustus, než v tehdejší nejisté době náhle zmizel.

Zálibě v alchymii se oddával také opavský vévoda Václav, který později sídlo svého rodu získal zpět, stejně jako známý magistr Kelley. Snad právě z jeho doby pocházejí zajímavé fresky dodnes dochované v přízemí nárožního arkýře.

K tajemné historii domu přispěl i rod Mladotů ze Solopysk, který jej získal v 18. století. Rytíř Ferdinand Antonín Mladota ze Solopysk vešel ve známost jako podivín, zejména pro své chemické a alchymistické pokusy. Podobnou pověst si vysloužil také jeho syn Josef Petr díky své zálibě v různých mechanických hračkách a technických zařízeních. Poslední v řadě podivínských obyvatel domu se na přelomu 19. a 20. století ocitá kaplan ze sousedního kostela Karl Jaenig s neobvyklou zálibou v předmětech souvisejících se smrtí a pohřby. Kromě jiného prý vlastnil lidskou lebku a část šibenice, spával v rakvi a pokoj si vyzdobil černými pohřebními nápisy.

Přichází doktor Faust

Podle pověsti obýval doktor Johannes Faust tento dům v dobách, kdy jej vlastnili opavští vévodové, tj. přibližně mezi roky 1318 a 1440. Podle obecně známého příběhu upsal Faust svou duši ďáblu výměnou za bohatství a vědění a po uplynutí sjednané lhůty ďábel odnesl bránícího se doktora do pekla dírou ve stropě. Tuto díru nebylo možné zazdil, zdivo a malta z otvoru přes noc vždy vypadly a kolem bylo cítit síru. Od těch dob také domem po nocích obchází duch nešťastného Fausta.

Pověst dále vypráví, že po čase dům koupil bohatý cizinec, zabýval se v něm černou magií, kabalou a různými pokusy, probíral se Faustovými knihami a pergameny a četl si z nich různá zaříkání. Protože věděl, že se ho okolí bojí, rozhodl se své schopnosti veřejně předvést. Nejdříve však nechal vymalovat síň obrazy nebeských znamení a najal italského stavitele, aby zazdil díru po Faustovi, což se s přispěním tajemného zaklínadla konečně podařilo.

Cizincovy kouzelnické produkce si získaly mnoho diváků. Jednou se mezi nimi objevila podivná žena v černém, ve skutečnosti kouzelník mnohem mocnější než majitel domu. Při představení proměnou diváků v kostlivce vyděsil onoho muže k smrti; dlouho pak trvalo, než se znovu zotavil. Ke kouzlení se tajemný cizinec už nikdy nevrátil, zařízení domu, čarodějné náčiní a nakonec i dům samotný prodal a zmizel kdesi ve světě. Faustův dům pro svou neblahou pověst zůstal opuštěný až do chvíle, než se do něj uchýlil chudý student. Nejdřív se mu zdálo, že dobře udělal. Každý den nalezl v misce tolar jen pro sebe, časem se mu ale zachtělo většího bohatství. Zaříkání z kouzelné knihy však pronesl tak nešťastně, že druhý den našli jeho přátelé jen roztrhanou knihu na zemi a ve stropě černou díru páchnoucí ohněm a sírou.

A jak to bylo ve skutečnosti? Podle dostupných pramenů se doktor Johann Faust narodil ve středním Německu kolem roku 1470 a zemřel kolem roku 1540. Živil se jako učitel a sestavoval horoskopy, ke konci života prý zešílel. Do Čech nikdy nezavítal. Jeho slávu založila kniha Johanna Spiese Historia von D Johann Fausten z roku 1581, od níž se odvíjí další historie doktora Fausta jako literární postavy. Předlohou pro čaroděje obývajícího Faustův dům „v době opavských vévodů" se mohl stát někdo jiný, například kouzelník Žito, jehož příběhy jsou zasazeny právě do této doby a některé jeho kousky se nápadně podobají těm Faustovým.

Inspirací pro „bohatého cizince" se docela dobře mohl stát Edward Kelley. Pověst je k němu ovšem laskavější než skutečnost, neboť jej místo sebevraždy ve vězení nechává „jen" odjet z Prahy.

Naopak lépe než v legendě dopadli Mladotové ze Solopysk, kteří posloužili jako jedna z možných předloh postavy chudého studenta. Žádného z nich neodnesl čert, dům prodali a opustili pouze z finančních důvodů.

Podivné náhody a další tajemství

Kromě již zmíněných fresek, z nichž přinejmenším některé mohou představovat alchymistické znaky a symboly, se Faustův dům může pochlubit přinejmenším jednou šťastnou náhodou. Osudným se mu mohl stát 14. 2. 1945, kdy jej při bombardování zasáhla letecká puma. Prorazila střechu a propadla domem až do sklepa, ale kupodivu nevybuchla, takže válečné škody na Faustově domě byly podstatně menší než na vedlejším Emauzském klášteře.

Teprve o rok později vyšlo najevo, co možná Faustův dům ochránilo. Při přestavbě byly v základech objeveny kostry sedmi koček, zazděných zde bůhví kdy, aby stavbu chránily před každým nebezpečím. Tragicky tak neskončila ani zatím poslední nepříjemná událost v historii Faustova domu,  požár v roce 2003.

Svá tajemství si  však dům uchovává dodnes. Vypráví se třeba o pokladech v jeho podzemí a tajných chodbách. Zatím se je však nikomu objevit nepodařilo.

Jitka Lenková

zahadno.bloger.cz