Tiché kroky, šepot a děsivé přízraky. Les Bor, který se nachází poblíž Českých Budějovic, je prý nejstrašidelnějším místem v Česku. Ve tmě se tu prý zjevují červené oči, černý muž. Kdysi se tu měla za podivných okolností zastřelit hlídka vojáků a navíc je tu i strom oběšenců. Místo, na které byste jít sami opravdu nechtěli a už vůbec ne v noci. Jaké bylo mé překvapení, když jsem zjistila, že se tam vypravil kamarád a pořídil tuhle zvláštní fotku.

O Branišovském lese Bor už se toho napsalo spousta. Lidé, kteří lesem třeba jen procházeli, popisují opravdu divné události. Někdo slyší tiché kroky nebo cítí něčí přítomnost. Někdo má dokonce horší zkušenost, a sice, že zahlédne černého muže – říká se mu také Pán lesa nebo Černý rytíř. Tohle zjevení je popsáno jako vysoký muž s černým kloboukem a dlouhým černým pláštěm. Jeho nohy se nedotýkají země, takže to vypadá, jako kdyby se vznášel.

Většina svědků se shoduje na tom, že má obličej překrytý do čela staženým kloboukem. Někteří ale popisují zvláštní bílou tvář bez rysů s náznakem očí a úst. Typické pro toto zjevení je to, že se umí rychle pohybovat. První datované pozorování pochází z roku 1993, další pak z roku 1994. Někdy zjevení prý doprovázela tichá hudba připomínající zvuk pánovy flétny. Lidé také zaznamenali pokles teploty v okolí zjevení.

Dalším zjevením, které se zde objevuje, je žena v bílém oděvu a je spojeno se zavražděnou obyvatelkou nedaleké samoty, které nenašla ani po smrti klid. Někdy se jí říká také Bílá paní.

Děsivý záznam postavy. Je to snad démon?

K lesu se váže celá řada dalších podivných událostí. Lidé například často spatřují ve tmě červené oči, které se vznášejí asi dva metry nad zemí a objevují se po setmění. Většinou jim prý předcházelo červené světlo a až potom se objevily oči. První pozorování pochází už z roku 1998. Svědci popisovali, že červené oči se k nim přibližovaly nebo je pronásledovaly.

Můj kamarád Luboš pochází z Českých Budějovic a na duchy nebo děsivé bytosti příliš nevěří. Měl ale přítelkyni, se kterou se lesem jednou za letní noci procházeli. Možná právě proto, aby něco zajímavého viděli, možná měli zrovna dlouhou chvíli. A pak, ve dvou se člověk obvykle nebojí. Měli s sebou ale fotoaparát a vyfotili děsivou fotku. Bylo léto, žádná mlha, byla jasná letní noc. Všechny fotky, které byly ve tmě vyfoceny, byly bez známek čehokoliv divného.

Až na jednu. Zachytili na ní divnou mlhu. Ale kde by se vzala mlha uprostřed letní noci? Jen tak, uprostřed lesa? Přítelkyně Luboše z toho byla opravdu rozhozená. Poprosila ho, aby fotografii nikdy nikomu neukazoval, protože věřila, že by se stalo něco strašlivého. Věřila tomu, že je na fotce démon a kdyby ho uveřejnili, začal by je pronásledovat. Když totiž šla jednou sama lesem, měla opravdu pocit, že ji pronásledují červené oči. Oči, které se za ní přibližují. A tak tehdy lesem rychle běžela, aby už byla pryč.

Fotka zůstává však stále záhadou. Co na ní je? Je to duch, nebo snad tajemná postava černého muže? Pravdu už se asi nikdy nedozvíme. Luboš ale přísahal, že to, co vyfotili, je opravdu divné. Nebo snad že by sám fotografii upravil a děsil s ní okolí? Nezdá se mi.

 

Napsala ŠT