Před více jak 40 lety rudá planeta Mars zjevila lidstvu svou záhadnou tvář.

Sondy Viking 1 a 2 pořídily na Marsu snímky s Tváří z Cydonie, která vyvolala velkou senzaci a dodnes je středem zájmu nejen některých vědců, ale i záhadologů a fanoušků tajemna.

Po té co NASA v polovině devadesátých let snímky zveřejnila, se o původu a významu Tváře z Cydonie vynořilo několik spekulací.

Podobnost s tváří egyptské sfingy přispěla k mýtu o bozích z Marsu.

První poznatky o pozorování rudé planety pochází ze starého Egypta. Staří Egypťané, kteří pojmenovali planetu “Ten rudý“, tvrdili, že život i vědomosti přišly na Zem právě z Marsu. Jejich tvrzení o bozích na rudé planetě podpořily i útvary připomínající egyptské pyramidy.

Jenomže podle starých Egypťanů se pyramidy na Marsu objevily až po zániku egyptské říše, kdy na rudou planetu přesídlili synové bohů tedy faraoni, aby tam s jejich pomocí vybudovali novou civilizaci. Marťanská civilizace však brzy zanikla a zůstaly po ní jen pyramidy.

Další spekulanti vidí v Tváři z Cydonie pro lidstvo varování před katastrofou. Počítačoví experti, kteří zkoumali záhadný útvar podrobně, odhalili na tváři slzu. Ze slzy se zrodil mýtus o varovném signálu pro pozemšťany: Neničte Zemi, neválčete, nebo zničíte život na svojí planetě, jako my jsme ho zničili na Marsu.

Mýtus o varovném signálu však smetl ze stolu ruský profesor, doktor geologie a mineralogie Alexandr Nikolajevič Portnov, který tvrdí, že život na rudé planetě zničila její vlastní hamižnost. Mars si přetáhl na svou oběžnou dráhu několik asteroidů jako své měsíce. Jenomže jeden z nich se dostal k rudé planetě příliš blízko a spustil na ni zkázonosnou smršť svých trosek, čímž zničil její atmosféru a s ní i život na Marsu. Ale i  tato vědecká teorie může být pro lidstvo varováním, že Zemi zničí lidská hamižnost.

O dvacet let později mýtům o varovném signálu a Marťanech - bozích sebrala vítr z plachet sonda Surveyor. Z nových snímků pořízených touto sondou vědci usoudili, že Tvář z Cydonie je zřejmě horský masív, z něhož podobu lidské tváře vykouzlila hra světel a stínů. Stejný efekt také vytvořil z jiných útvarů pyramidy.

Varovný signál se však dá vyčíst i z této vědecké teorie. Třeba právě hra světel a stínů připomínající slzící tvář má lidstvo varovat před osidlováním Marsu. Jenomže osídlení rudé planety pozemšťany stále velice silně přitahuje, jelikož Mars vypadá jako starší bratr Země.

Na rudé planetě se nejen střídají čtyři roční období, ale navíc poskytuje výhodu delšího dne i roku. Den na Marsu je o 39 minut delší než pozemský a rok má 669,6 marsovských dní, tedy o devět měsíců více než na Zemi. Pozemšťan by tak na Marsu získal více času a léta by mu přibývala pomaleji, protože rok Marťana se rovná 1,9 roku pozemšťana.

Pro svou příbuznost se Zemí je Mars stále zkoumán, zda by na něm mohly existovat vhodné podmínky pro život lidí v případě, že by hrozil zánik naší planety.