Když vidí přízrak člověk, může o tom povyprávět. Když vidí „cosi“ zvíře, nikdy se nedozvíme, co to bylo. Štěká váš pes bezdůvodně na „cosi“ v rohu místnosti? Vyhýbá se kočka určitému místu na zahradě, jako by tam někdo stál? Stává se to i větším mazlíčkům. Cvičitel zvířat a „zaříkávač lvů“ Ralph Helfer ve své vzpomínkové knize Zamba o svém lvovi téhož jména píše: „Jak Zamba dospíval, děly se s ním občas podivné věci. Když mu bylo osm let, občas se  noci probudil, jako by něco slyšel nebo měl zlý sen. Přitom se nikde nic ani nepohnulo. Pokaždé se posadil, upřeně se díval před sebe a cosi neviditelného pozoroval. Při takových příležitostech se choval nepředvídatelně, někdy byl mírný a přátelský, jindy vrčel a oči se mu podlily krví. Po příjezdu do Afriky takové stavy nabraly na síle a objevovaly se stále častěji. Jednou na procházce v lese poblíž klubu se zničehonic zastavil a posadil se doprostřed cesty. Očima zase sledoval cosi před sebou, a dokonce to neviditelné zjevení pozdravil přátelským zavrčením.“

Helfer předpokládal, že jeho lev má jisté parapsychologické schopnosti a rozhodl se proto využít výzvu místní asi osmdesátileté africké stařenky, aby navštívil místního dobrého kouzelníka, kterému se v Keni říká  mganga. (Ti, kteří provozují černou magii, jsou mchawi.) Stařenka byla toho názoru, že si Ralph a Zamba potřebují spolu povídat, ale bez pomoci mgangy se neuslyší. Ralph proto vyjel i se Zambou a svojí přítelkyní Pip do tzv. Severní pohraniční oblasti, velmi horké a vyprahlé. Po dobrodružném setkání s místním pouštním šejkem se jim podařilo mgangu nalézt. Ten je nejprve jako bělochy odmítl přijmout, když se dozvěděl o Zambovi, udělil audienci jemu v doprovodu Ralpha a Pip. Při druhém setkání upadl mganga do transu, uchopil krásnou krabici z leštěného dřeva, v níž cosi hrkalo, nakonec z ní vybral hrst korálků, dva vybral, a to opakoval, dokud neměl větší a menší hromádku korálku. Větší hromádku vrátil do krabice, z menší začal věštit. Ralphovi a Pip předpověděl, že i když je pojí hluboký cit, spolu nezůstanou a něco je rozdělí. To jim v té chvíli připadalo neskutečné, protože si přáli být spolu. Ralphovi sdělil, že jeho život je přeplněný mnoha věcmi a proto Zambu neslyší. Má mu zkusit naslouchat na klidných, tichých místech.. nakonec položil Zambovi ruku na hlavu a lev sklonil hlavu. Vypadal jako by usnul. I když chtěl Ralph mgangovi zaplatit, ten honorář odmítl.

V této souvislosti si Ralph povšiml ještě jedné věci. Zamba se obvykle díval lidem do obličeje. U mgangy a slepé dívky s níž se jednou setkal, to bylo jinak, díval se jim nad hlavu. Předpověď mgangy se splnila, Ralph se po natáčení filmu se Zambou a dalšími dvěma lvy vrátil zpátky do Kalifornie. Než se mohl s Pip znovu setkat, Pip asi šest týdnů po jeho odjezdu zemřela na následky autohavárie.

Helfer se ve své knize o mimořádných schopnostech svého lva dále nezmiňuje. Pouto mezi nimi bylo vždy velmi hluboké. Ralph se ho ujal, když Zambovi byly dva měsíce. Při třenicích ve své africké smečce málem přišel o život, na pokraji smrti ho zachránil američtí turisté a dovezli do USA. Ralph, jako profesionální cvičitel zvířat pro film a TV, ze Gamby svojí láskou a trpělivostí vychoval zcela krotkého lva. Na svém ranči nechal postavit speciální obrovskou zesílenou postel (Zamba vážil dva a půl metráku), aby v ní mohli spolu spát, koupal ho, kartáčoval, pečoval o drápy i chrup. Vztah mezi nimi byl až telepatický, jak vyplývá z mnoha příhod v knize. Co neviditelného Zamba viděl, ale Ralphovi říct nedokázal.

U lidí se někdy předpokládá souvislost mezi dočasnou slepotou a následující vizemi. Podílela se i na Zambových zvláštních schopnostech ta skutečnost, že se jednou nešťastnou náhodou přiškrtil na řetěze, upadl do klinické smrti a na dva nebo tři týdny oslepl?

Jitka Lenková

Zdroj: http://zahadno.bloger.cz