Zatímco megalitické památky Starého světa vešly v obecnou známost, o těch amerických mnoho nevíme. Lépe na tom nejsou ani sami Američané. Snad právě proto rozsáhlou kamennou stavbu nedaleko Salemu ve státě New Hampshire pojmenovali America´s Stonehenge. Jedním dechem však zároveň dodávají, že s tím evropským Stonehenge nemá ale vůbec nic společného. Což je nejspíš pravda.

42,5 hektarů zázraků

Americké Stonehenge nalezneme na vrcholku kopce Mystery Hill (Zázračný kopec), kde působí jako nelogická změť kamenných staveb různého druhu. Nejsložitější z nich jsou bezpochyby komory vyskládané z kamenů různých velikostí na samotném vrcholku kopce. Doplňují je výklenky, zdi, koryta vyložená kameny, nádrže a podobné stavby, které sbíhají dolů z kopce. Na jeho úpatí se nachází čtrnáctá kamenná komora, dvě uměle přizpůsobené jeskyně, kamenné zdi, vztyčené kameny a prameny vody. Někteří badatelé se domnívají, že zde dokázali vysledovat vytyčené směry ukazující ke Slunci, např. o slunovratech a rovnodennostech, jako je tomu u jiných megalitických památek, a dvě „ceremoniální cesty“. Asi nejpozoruhodnější z celého komplexu zabírajícího plochu 42,5 hektarů je tzv. Obětní kámen (Sacrificial Stone) plochého tvaru položený na zemi, do nějž kdosi vyryl obrys obdélníku.

Kamenná detektivka

Když nás začne zajímat, kdo tento „čin“ spáchal, nezbývá nám, než použít opravdu detektivní postupy. Než se začneme zabývat otázkou „Kdo?“, stojí na místě otázka „Kdy?“

První písemná (tištěná) zmínka o této stavbě pochází z roku 1907, kdy se objevila ve spisku „History of Salem, N.H.” pod názvem Jonathan Pattee's Cave (Jeskyně Jonathana Patteeho). Autor předpokládá, že cosi jako kamennou chatu si v lese vystavěl právě tento farmář. Můžeme si tedy být jisti tím, že Americké Stonehenge vzniklo nejpozději v této době, resp. koncem 19. století. Kdy se však začalo stavět?

I když je rozsáhlé, sám způsob jeho stavby v sobe neskrývá žádnou nápovědu. Značného rozpětí dosahuje také datace pomocí radiokarbonové metody, od roku 6570 př. n. l. až k přelomu letopočtu. Pokud bychom vzali za hodnověrné ono nejstarší datum, museli bychom zároveň připustit, že tato stavba je pravděpodobně nejstarší na celém americkém kontinentu a zároveň starší než třeba anglické Stonehenge nebo egyptské pyramidy. Takový závěr zůstává ovšem pro současnou archeologii sotva přijatelný. A to ještě za předpokladu, že pyramidy nejsou starší, než se dnes běžně uvádí, a že stáří takového Macchu Picchu se nepočítá na statisíce let, jak se také někdy píše.

Féničané, Egypťané, irští mniši, Keltové?

I když bychom za bernou minci vzali některé pozdější datum, neřešíme tím otázku, kdo Americké Stonehenge postavil. Za nejmladší kandidáty v období 16. – 19. st. se považují evropští přistěhovalci žijící v této oblasti. Důkazem pro tuto hypotézu má být právě onen Obětní kámen – prý se nejedná o nic jiného než o pomůcku k výrobě mýdla běžnou na starých amerických farmách. Kromě toho, že se nikde v okolí žádné mýdlo ani suroviny k jeho výrobě nenašly, nelze předpokládat, že by věčně zaměstnaní farmáři obětovali tisíce hodin na stavbu kamenného komplexu tohoto rozsahu. A proč taky?

Jako druhá skupina stavitelů připadají do úvahy zástupci některých kultur, které dokázaly doplout do Ameriky ještě před Kolumbem. Tradičně se uvažuje o starých Egypťanech, Féničanech, Keltech a Irech a jako důkaz, bohužel jediný, se uvádí náznaky jejich písma objeveného na kamenech. Současná věda již dokázala bezpochyby rozpoznat pozůstatky vikingské osady v kanadské L'Anse aux Meadows (Zátoce medúz), tady se podobná nezvratná identifikace některé evropské kultury včetně těch megalitických zatím nezdařila.

Zbývají indiáni

Pokud Americké Stonehenge nepostavili Evropané, museli to být Američané, tedy indiáni. Tato hypotéza by sice znamenala přehodnotit naši současnou představu o dovednostech severoamerických indiánských kmenů v této oblasti, zato je však vnímána jako velmi žádoucí z hlediska politické korektnosti. Z primitivních kočovníků by rázem udělala dovedné stavitele a tím původní obyvatele v očích evropských přistěhovalců významně povýšila. Pro tuto hypotézu hovoří skutečnost, že na jiných místech v Severních Americe byli původní obyvatelé schopni vystavět monumentální díla (puebla, mohyly), i když ne kamenná. Především však Americké Stonehenge není tak unikátní, jak se dlouho myslelo. Dnes se předpokládá se, že existuje 350- 500 dalších podobných staveb. To by desítky, maximálně stovky Evropanů, kteří dopluli do Ameriky před Kolumbem, postavit nedokázaly.

Celkem vzato si můžeme být bezpečně jistí jen třemi věcmi. Americké Stonehenge nesloužilo jako pohřebiště ani jako osada a nevzniklo až později ve 20. století jako tzv. past na turisty. Přesto dnes význačným turistickým cílem bezpochyby je a za návštěvu za těch 11 dolarů vstupného opravdu stojí. Otevřeno má denně od 9 do 17 hod. a děti, senioři a skupiny mají slevu.

Jitka Lenková

Foto: httpwww.yankeemagazine.comwp-contentuploads201407AS-closer-table-720x480.jpg