Suchozemské národy, jako je ten náš, nemají příliš často možnost setkat s tímto děsivým přízrakem. O to více však děsí námořníky a vůbec všechny, kteří se někam musí vydat na lodi, a to už přibližně od roku 1600. Tehdy se ctižádostivý holandský kapitán Van der Deckem rozhodl navzdory bouřlivému počasí obeplout, tehdy pochopitelně na plachetnici, africký mys Dobré naděje. Musel křižovat proti větru a loď byla stále strhávána zpátky. Kapitán se však rozhodl neustoupit a vztekle prý prohlásil, že se mys obepluje, i kdyby se o to měl snažit navěky. Navíc se pro tento riskantní podnik rozhodl na Velký pátek a za jeho rouhání přišel vzápětí trest - až do soudného dne musí plout proti větru. Jeho loď si nemůžete splést s žádnou jinou. Je celá černá s krvavě rudou vlajkou a na přídi stojí kostlivec s napřaženým kopím. I v té největší bouři pluje pod plnými plachtami. Někdy se stává, že když se přízračná loď setká s jinou lodí, spustí člun a té druhé lodi předá dopisy k doručení. To však nelze ani při nejlepší vůli provést, protože adresáti jsou už dávno mrtví.

Pověst o Bludném Holanďanovi byla zaznamenána někdy kolem roku 1830 a dodatečně k ní byla přibásněna možnost vykoupení nešťastného kapitána. Každých sedm let se může ucházet o ženu a pokud mu dotyčná zachová věrnost až do smrti, bude kapitán vysvobozen.

Reálným základem pověsti je skutečnost, že i loď bez posádky může plout po moři ještě řadu let. Přitom takových lodí je víc, než bychom čekali. Mohlo se například stát, že celá posádka podlehla nějaké smrtelné infekci, třeba moru, a loď i s děsivým nákladem plula dál. Třináct let se tak například v arktických mořích plavila plachetnice Octavius, objevená roku 1775. Posádka nedokázala vzdorovat mrazivému počasí a umrzla. Někdy však vysvětlení není tak jednoduché. Dodnes tak třeba nevíme, proč a jak zmizelá posádka lodi Mary Celeste, která vyplula roku 1872 z New Yorku a později byla nalezena zcela opuštěná. Objevily se různé teorie - třeba že posádka si dala závod kolem lodi a všechny sežrali žraloci nebo že na lodi došlo ke vzpouře kvůli nákladu alkoholu nebo že ji přepadli piráti nebo že posádka zešílela díky tajemnému "hlasu moře", snad ultrazvuku, nebo snad posádku unesli mimozemšťané? Můžme jenom hádat.

Podobné případy však jen těžko vysvětlí, jak mohl torpédoborec Kenniston v roce 1942 na vzdálenost pouhých několika metrů minout u San Franciska jakýsi prastarý, zjevně opuštěný dvojstěžník. Posádka ho viděla - a radar nic nezachytil. A kolik případů nebylo třeba vůbec zaznamenáno jenom proto, že se svědci obávali následného posměchu. V každém případě by si však měli po setkání s přízračnou lodí dávat pozor. Setkání s Bludným Holanďanem totiž nevěští nic dobrého.

Jitka Lenková

Zdroj: zahadno.bloger.cz