Nejkrásnější svátky v roce jsou bezesporu vánoce. Není náhodou, že tyto svátky probíhají v astrologickém znamení Kozoroha. Energie tohoto znamení v sobě nese magický čas a klid duše.

Na vánoce se rodí duše symbolizovaná Kristem. Samotné české slovo Vánoce je odvozeno od německého Weihnachten, znamenající "v posvátných nocích". Posvátný čas tohoto období je nadějí do budoucna, symbolem opakování aktu stvoření.

Historie oslav vánočních svátků leží hluboko ve starověkých pohanských oslavách. Po vzniku křesťanství se původní význam všech oslav měnil. Církev chtěla, aby lidé přijali víru v jeden život a věnovali veškerou pozornost hmotě – tělu. Zrození duše, symbolizované Kristem, bylo nahrazeno zrozením hmotného těla – Ježíšem.

Vzestup duše - světla, které bylo v pohanských kultech symbolizováno Sluncem, bylo nahrazeno opěvovanou matkou a váženým dítětem v jeslích. Veselé pohanské oslavy se postupně změnily v honosné oslavy plné zeleně, umění, hudby a zářících kostelů, které ostře kontrastovaly s chudobou pastýřů, kteří se přišli poklonit k Ježíšově kolébce. Církev chtěla ukázat, že tím pravým světlem, které se vrací na Zem, je Ježíš, na Krista – duši se jaksi pozapomnělo.

Naštěstí si ji, ač nevědomky neustále připomínáme. V době vánoc jsou všude vánoční stromečky a věšíme na ně svíčky - světla a na vršek andílka nebo hvězdu. Vánoční stromek je symbol našeho pravého vědomí, svíčky symbolizují naše energetická centra a hvězda na vršku naši duši.

V Čechách byl stromeček poprvé ozdoben v roce 1812 ve vile ředitele Stavovského divadla Jana K. Liebicha, předtím byl vlastenci považován za neslovanský zvyk. O 30 let později už je běžně používán a od roku 1924, kdy byl poprvé veřejně vztyčen v Brně, zdobí náměstí většiny českých měst.

Tento článek vznikl ve spolupráci s Věštění online, který přináší profesionální věštění online za skvělé ceny!

Obdarovávání blízkých dárky nemá tradici v oslavách zrození duše, ale vlastně za ním stojí Luther, který se energicky snažil potlačit kult světce Mikuláše, ale aby nemusel odepřít vlastním dětem radost z mikulášských dárků, přesunul obdarování v předvečer, tehdy už svátku, Narození Páně. Dárky nosil Ruprecht a až katolická církev zaměnila tuto ryze světskou postavu za Ježíška. Vánoce se stále více měnily v rodinné a dětské svátky.

Původní vánoční svátky byly oslavou života, dnes se k jejich oslavě usmrcují různá zvířata, v předvánočních frontách mizí posvátná nálada, dobrá vůle a vládne nervozita a stres. Vánoce nám mají připomenout, kým jsme, že v nás dřímá světlo duše, která se po temnotě zapomnění, útrapách a bojích s egem vzbouzí do světla a začíná žít nový život. Tento význam se vytratil, a když ztratíme význam toho, kdo jsme, život mizí.

Zkusme dříve, než začneme na Štědrý den jíst, zůstat na pět minut potichu a poděkovat své duši za všechny dary života, které nám neustále dává. Udělejme z vánočních svátků opět svátky posvátné a duchovní.