Odpovězte správně na soutěžní otázky a 3 z vás mohou vyhrát Kuchařský zápisník pro dceru od Jany Florentýny Zatloukalové z nakladatelství Smart Press. Vytvořte si svou vlastní „kuchařku pro dceru. Na stránky receptáře můžete nejen recepty psát, ale i vlepovat recepty napsané rukou vašich blízkých, fotky z vaření či rodinných oslav, zavzpomínat na kuchařské začátky i velké úspěchy nebo zaznamenávat oblíbená jídla členů rodiny či důležité události a zážitky z vlastní kuchyně i od stolu.
Autorka bestselleru Kuchařky pro dceru, Jana Florentýna Zatloukalová, doprovází každou kapitolu (etudu) úvodem a receptem. Kniha je navíc doplněna dobrými radami, jak si poradit se základními kuchařskými postupy, ale i jak nenaletět špatnému receptu a jak poznat, který je dobrý.
Nedělní etuda
Prostřete stůl, uvařte tři chody, počkejte na polední zvony. Občas je potřeba stolovat na výši. Třeba v neděli.
V neděli jsme občas chodívali na obědy k babičce. K bíle a noblesně prostřenému stolu jsme usedali v pravé poledne, za zvuku zvonů z nedaleké kostelní věže (anebo aspoň ze stařičkého rádia). Každý z nás tenhle polední termín respektoval a neodvážil by se ho porušit.
Ať dělám, co dělám, ve své kuchyni tohle zatím nedokážu. Umím uvařit menu o čtyřech chodech, zvládnu velká množství pro mnoho strávníků, dokážu vyzdobit stůl, svedu svolat rodinu na dvanáctou hodinu a umím vypadat upraveně, ale nikdy se mi nepodařilo tohle všechno najednou. Nezáleží, v kolik hodin vstávám. Tajně doufám, že k tomu před dosažením babičkovského věku nějakým přirozeným způsobem dospěju, protože o jídelní zážitky tohoto typu bych nerada ochudila nejen svá vnoučata, ale ani své děti a svého muže.
To vypadá na služnou výzvu - omáčky, které nemohou čekat, knedlíky, které nemohou strávit v hrnci ani o minutu déle, než je potřeba, těstoviny, které se nesmí převařit, maso, které se při nadměrně dlouhém pobytu v troubě vysuší, bábovka, která musí dostatečně vychladnout, než se nakrájí. Pro tuto chvíli mi nezbývá než plánovat, dělat si časové grafy s návaznostmi, sledovat kritické cesty a potají nakukovat do úvodní kapitoly manželovy dávno nepoužívané příručky o řízení projektů. Když tak o tom vlastně přemýšlím, takovéhle obědy se i v mém okolí odehrávaly pouze u babiček. Možná se to nedá vyčíst v žádné učebnici projektového řízení. Možná to přichází s věkem. Možná se k tomu člověk musí provařit.
Některá jídla by moje babička vůbec nepustila na nedělní stůl. I když měla skromný rozpočet, v neděli se prostě vařila jídla svátečního rázu, přestože třeba pocházela z jednoduchých a levných surovin. Podobně to funguje, když vaříte pro společnost přátel – některými jídly se rádi pochlubíte, zatímco jiná si bez přemýšlení ponecháte jen pro sebe.
Vaše názory
Pro vložení komentáře se prosím přihlašte nebo zaregistrujte.