Jemnou chuť chřestu si lidé vychutnávali už před naším letopočtem, ale zároveň jej díky jeho vlastnostem (zejména močopudným, tj. diuretickým) užívali jako lék. Za první zmínku o této zelenině můžeme považovat její zobrazení na fresce z doby 3000 let před naším letopočtem, na níž je obětována egyptským bohům. V antice už znali chřest i v Sýrii či ve Španělsku, Řekové a Římani ho v sezoně jedli čerstvý a na zimu si ho sušili do zásoby – Římané ho sušili vysoko v Alpách na epikurejské slavnosti (epikurejci považovali jídlo za jednu ze slastí života). Římský císař Augustus pak dokonce založil „chřestovou flotilu“ určenou k dovozu této skvělé zeleniny. A že si s ní uměli dobře poradit už v tehdejší kuchyni, dokládá nejstarší dochovaný recept na přípravu chřestu ze třetího století našeho letopočtu, který najdete v díle Apicius De re coquinaria, kniha III. Chřest však zaujal rovněž odborníky – už slavný řecký lékař Galén se v druhém století n. l. o chřestu vyjádřil jako o velmi prospěšné rostlině.

Na dnešní recept potřebujeme :

• 1 konzerva sterilovaného chřestu
• 250 g krabího masa
• 1 1/2l kuřecího vývaru
• sůl
• Glutasol
• 1/2 lžičky bílého pepře
• 2 bílky
• 1 lžička máčeného škrobu
• petrželová nať
• 1 lžíče dezertního vína

Do osoleného vývaru zavaříme na malé kousky překrájené krabí maso i s nálevem, mletý pepř, Glutasol a dezertní víno. Zahustíme máčeným škrobem, vmícháme rozšlehané bílky a překrájený chřest. Zdobíme jemně nasekanou petrželkou. Ihned podáváme.