Mnozí si možná v prvém okamžiku řeknou, cože je to ta „masala“?  Na tuto otázku by nám nejlépe odpověděla samotná autorka stejnojmenné knihy Michaela Samant.

Michaela Samant je mladá žena, pocházející ze Slovenska, která až do svých 22-ti let na Slovensku také žila. Má zde své kořeny, svou původní rodinu. Prožila zde své dětství, vystudovala školu a začala pracovat. Byla svobodná, bez závazků, život jak se říká před sebou.  V té době se díky internetové komunikaci postupně sblížila s mužem jménem Sunil, který pochází z Indie.  Denně si spolu psali, velmi dobře si rozuměli, přesto ale Sunilova žádost o její ruku byla pro Michaelu nečekanou a nejprve odmítla. Vzápětí si to rozmyslela s tím, že přijede do Indie, kde se také prvně v životě uvidí „naživo“ a toto setkání následně ukáže co dál … A zde vlastně začíná ten skutečný a ze začátku jistě nelehký příběh mladé Michaely, která jak už je z anotace knihy zřejmé, v daleké exotické Indii nakonec zůstala, Sunila si vzala za svého manžela a v současné době tam spolu žijí a mají dvě krásné holčičky.

Kniha samotná je příjemným pohlazením, velmi dobře se čte. Je to nahlédnutí do jedné rodiny, která dokázala zvládnout rozdíly kultur, jiné životní styly a všechny překážky s tím související, a která na první pohled ukazuje, že i když se něco zdá ze začátku hodně těžké, tak láska a odhodlání tyto těžkosti dokáží překonat. Při čtení této knihy máte pocit, že se stáváte součástí této rodiny, držíte jí palce a přejete si, aby to vše mělo dobrý konec. Je to navíc kniha ukazující indickou kuchyni jako takovou, a zde už se dostáváme také k podstatě toho, proč o této knize hovořím v sekci recepty. Autorka zde totiž zveřejňuje také typické indické recepty, které si podle knihy můžeme vyzkoušet i my tady doma.

A pokud poté zabrousíte také na blog autorky, který je plný indických receptů, nádherných fotek nejen jídel, ale i běžného života v Indii, jste ztraceni. Tato rodina a tento příběh, který i po dopsání knihy a jejím přečtení stále pokračuje dál a dál, vás prostě dostane.

A právě s Michaelou, autorkou této knihy a hlavní hrdinkou tohoto příběhu pro vás připravujeme rozhovor, který vám Indii jako takovou, její kuchyni a vše kolem ukáže ještě blíže. Máte se na co těšit.

A abych vás ještě více navnadila, níže uvádím jeden z nekonečné řady receptů Michaely na typicky indické jídlo.

 

Jak chutná masala? Poutavý příběh o tom, jaké to je vyměnit máminu bábovku a svíčkovou za indické puri bhaji, ale i o tom, co všecko s sebou může přinést začátek „nového života“ v Indii. O cestě mladé Slovenky za životním štěstím, která se rozhodla, že se z Indie již domů nevrátí. Nadchněte se pro indické trhy se zeleninou a kořením a přidejte naan, matar nebo dahi do svého jídelníčku.

Nakladatelství Motto, edice Příběhy psané s chutí.

 

Masala je směs koření indického původu. Obsah této směsi může být různý, závisí to na druhu pokrmu, pro které je tato směs určena a i v samotné Indii se může doslova lišit dům od domu, jelikož  zde  si tyto směsi připravují samotné hospodyňky a každá má ten svůj rodinný recept. Základ směsi je ale vždy stejný, a sice římský kmín, pepř, hřebíček, muškátový oříšek, kardamom, dle druhu se pak přidává také bobkový list, koriandr, chilli, česnek, zázvor, máta, kurkuma. Intenzivní vůně tohoto koření je způsobená tím, že všechno toto koření se nejprve praží na pánvi, a poté je v hmoždíři rozmělněno na jemný prášek.

A nakonec slíbený recept, a sice

NAAN – indický „chléb“

Na 4-5 kusů potřebujeme

• 2 hrnky mouky Maida (hladká)

• trošku cukru

• 1 plná lžička sušeného droždí

• sůl

• ¼ hrnku vody (nebo dle potřeby)

• 1 lžíce másla (a nebo ghí)

• 2 plné lžíce bílého jogurtu

 

Do malé misky si dáme cukr, droždí a zamícháme to s vlažnou (ne vařící) vodou, asi tak třemi lžičkami. Těsto zakryjeme a necháme půl hodiny nabobtnat.

Mouku prosijeme, přidáme sůl. V malém hrnci si ve vodě rozpustíme máslo a necháme vychladnout tak, aby zůstalo vlažné, ale ne horké.

Roztopené vychladlé máslo přilijeme k mouce, přidáme jogurt, který si předem vytáhneme z lednice, aby měl pokojovou teplotu, nesmí být studený. Přilijeme kvásek a umícháme elastické, nelepivé těsto. Vodu a mouku přidáváme postupně dle potřeby. Hotové těsto trošku pomoučíme a zakryjeme. Necháme v teple kynout.

Následně těsto rozdělíme na 4-5 částí. Postupně z nich vyválíme placky (nesmí být moc tenké, cca 3-4 mm). Naan má mít prodloužený trojúhelníkový tvar. Před pečením na několika místech propíchneme vidličkou.

Troubu si společně s plechem předehřejeme na maximum. Na horký plech položíme rozválenou placku, dáme do trouby a pečeme při 230 stupních cca 8-10 minut. Neobracíme, pečeme jen z jedné strany. Když začne na povrchu hnědnou, ihned jej vytáhneme na utěrku, potřeme rozpuštěným máslem (a nebo ghí) a buď přímo podáváme a nebo zakryjeme utěrkou, aby nevychladl.

(fotografie a recept – Michaela Samant)