Nemusí hned člověk třískat do stolu.. stačí jen naslouchat a jemně reagovat.. nechutná? ok, už nevařím. Neodvezeš mě, protože mám nohy? Ok, ty si vyper, uvař, vyžehli, ukliď, však máš taky ruce a nohy. Až příště prohlásí, že má pisatelka tupý vkus a hloupé nápady, musí mu dát za pravdu, protože on je toho zářným důkazem. Odjela bych za kámoškou 100 km daleko, na dobu neurčitou a ono by se to nějak vytříbilo. I takových 14 dní mimo toxické prostředí může člověku pomoc se nadechnout a utřídit si myšlenky - jak vlastně dál.