To se jí jednou vymstí, už teď by měla vidět, že jí jdou děcka po sladkém jako slepica po flusu, když to vidí u druhých. V pozdějším věku se už k sladkému dostanou samy a matce se naučí lhát a to už bude jen krok od lhaní pravidelného. Moje vlastní zkušenost: Syn/dcera přijde z obědu a hned se pídí po sladkém. Takže zjistím, že oběd nic moc, že má vlastně hlad (známe porce ve školní jídelně) a dá si další oběd, s příslibem, že si pak může vybrat ze sladkostí co bude chtít. Z 90% na sladké zapomene na celý den. Když ne, slib dodržím. Výsledkem je mlsání asi jednou až dvakrát týdně. Ale hlavně! Uspokojí je kousek čokolády, tři bonbóny. A žádné mlsání dopoledne. V tomhle jsem taky nekompromisní! Samozřejmě jsou i výjimky... Taky máme na stole neustále nakrájené ovoce a zeleninu. PS: Teda ženské rozdávající mlsky na hřišti by mně taky hooodně vadily!!!

Davide, Davide, manželku nepodpoříte, dětem nedomluvíte, reakcí okolí se bojíte, hlavu do písku strkáte a v ženském časopise zastání hledáte. A doma máte ženu zásadovou, akceschopnou, asertivní, svědomitou a důslednou. Manželce očividně na výchově Vašich dětí velmi záleží a ke všemu co pro rodinu dělá, je i v tomhle sama. Věřte, že i pro ní by bylo daleko snadnější jim tu čokoládu dát a nekoukat na to jak se vztekají, pláčou, trucují, nebo se s nimi vláčet ve smyku přes půl města domů, či napomínat někoho na pískovišti. Ale ona to pro ně přes všechno to nepohodlí, bolest a odsouzení (nejen okolí, ale i vlastního manžela) udělá. Můžu Vám garantovat, že jestli za něco lidé v dospělosti mají potřebu svým rodičům poděkovat, tak za to, že se na ně nevysrali a že se jim snažili zachovat kondici a plné zdraví i se zuby, dokud se o to vše nezačali starat sami. Neumím si představit, že bych se teď pustil do rodičů a seřval je za to, že mě nutili do učení, když se mi nechtělo, nebo že mi zakázali v 5 letech čokoládu. Sladkosti děti k výchově ani růstu nepotřebují. Jediná sladkost, která by z nutričního hlediska mohla mít nějaký zdravotní benefit pro dítě je hořká čokoláda, která obsahuje docela slušné množství hořčíku a dalších minerálu, ale ta zrovna dětem moc nejede. Vy si čokoládu klidně dejte, za své zdraví si odpovídáte zcela sám, ale děti nemají dostatek informací, intelektu, ani vůle proto, aby pochopily, jak moc jim to ubližuje a než tohoto nabydou, jste za jejich zdraví zcela odpovědní vy. Je proto nutné k němu přistupovat s daleko větší úctou, než k tomu vlastnímu. Chápu, že Vás ten křik a vztekání ruší, ale jsou to Vaše děti, tak se trochu snažte a pomáhejte své ženě, protože ona je očividně velmi miluje. Pokud budete jednotní a vysvětlíte vše i svým rodinám, tak si sice na čelo klepat mohou, ale to je tak vše co s tím svedou. A vy budete mít klidnější domov. Každopádně neodolatelná chuť na sladké, je nejčastější příznak nedostatku bílkovin. Dětské tělo vyžaduje širší spektrum aminokyselin, obzvláště těch, které si tělo nedokáže vytvořit (esenciálních), než je tomu u dospělých (dospělí potřebují 8 esenciálních, děti 10!). Je nutné jim proto zajistit co nejpestřejší a nutričně nejbohatší stravu, aby získaly všechen potřebný stavební materiál a zároveň se stimulovaly optimální hladiny všech hormonů v těle, obzvláště těch růstových. Poroto každá sladkost je jako chybějící cihla u domu, sice ho taky nakonec nějak dostavíte, ale bude menší, divnější a se zpožděnou kolaudací.

Dobrý večer, standardně nikam nepíši, ale řekla jsem si, že u Vás udělám výjimku. Máme 2,5letá dvojčata kluky. To, co píšete... No upřímně lituji Vás i Vaše děti. Já zastávám názor, že každá takováto hysterie vynechat nějakou potravinu (pokud se nezakládá na zdravotním základě), je přehnaná. Také nejsem zastánce přecpávání dětí bonbóny, ale v přiměřené míře v tom opravdu nevidím problém a dá se vždy vybrat druh bonbónů relativně "zdravých". Na trhu je toho až až. V čem bych viděla problém, že s manželkou nejste za jedno. Že byste se měli spolu domluvit, jak to tedy budete dělat... Rodiče jste oba a oba máte právo o tom rozhodovat. Děti by měly vědět, zda mohou, nebo nemohou... A ne jednou tak a příště jinak. To Vám za chvíli budou dělat jednu scenu za druhou a to bude s prominutím na palici... A jak píšete, pak to dopadne, že někde na návštěvě toho snědí podstatně víc, než když by mohli. Nechci si tu hrát na chytrolina, berte to pouze jako můj osobní názor, s kterým se vůbec nemusíte ztotožnit. Držím palce pro správné rozhodnutí a pevné nervy

Těžká věc, když rodiče jsou jeden čehý a druhý hot. Dneska jsou to sladkosti, zítra to bude volba koníčků, školy, času psaní úkolů, pomoci v domácnosti, kamarádů, partnera, a co já vím. Všude platí zlatý střed. Je to jako když rodiče odmítají mít doma TV nebo PC. Děti pak v kolektivu jsou nešťastné, když se kamarádi baví o něčem, co ony doma naprosto nemají. Znám taky rodinu, kde matka vyznává bio a raw....už to trvá déle a už je to tam docela vyostřené....

Teda Noctumas, koukám, že v Bohnicích zavedli internet. Větší slátaninu jsem už dlouho nečetl ...

Kalupinka: Jedna moje známá, extremistka ve všech směrech, zakázala doma vánoční stromeček, jako zvyk pohanský, nesouvisející s narozením Ježíše Krista. (má malé děti :(()

Kalupinko sladkosti jako kolektivní stmelovač beru za skvělý postřeh a pro mě asi jediný rozumný a vhodný argument. Narozeniny, oslavy, výhry z dětských soutěží a další masové radovánky mi přijdou pro ládování dětí pamlsky naprosto ideální.

No, ve chvíli, kdy vidím, jak někdo na hřišti dává cizím dětem jído, bych šla do vrtule taky. To už totiž hraničí se slabomyslností. Tříleté dítě zpravidla neumí odmítnout s tím, že je diabetik, po ořeších že upadne do anafylaktického šoku nebo je ADHD a po lžičce cukru nebude spát dva dny. U nás doma sladkosti taky nebyly a nejsou ani teď, když už je syn dospělý. Zato úplně v pohodě jedl odmala brokolici, papriku, místo bonbonů jablko. Když mu v pěti letech byla narvána čokoláda, tak kousnul a šel si radši pro mrkev. A víte co? Vůbec mu to neublížilo a taky v životě nebyl nemocný. Manžel mi přijde jako slabota, co nechce moc vychovávat, tak to hodí na manželku a ještě kritizuje.

Teda doufám, že David stud za manželku nedával okázale najevo, to je na ranu, a vyřídili si to doma. Žena udělala chybu, že to odneslo děcko. Měla slušně a jasně požádat dotyčnou, ať si mls nechá pro svoje. A to bez dalšího vysvětlování, co je komu po jejích důvodech.

Fanatici a pomatenci jsou metla lidstva :-) Ale ještě větší metla jsou ti, kdo jim neodporují. Pan David má přesně stejné právo jim ty sladkosti dát, jako matka odmítnout. Že si ho neumí prosadit (nebo se nechce hádat nebo já nevím co) je jeho chyba a neměl by se svou neschopností takhle veřejně chlubit :-)

Vím o paní, která striktně zakazovala dětem sladkosti ,jedly jen samo eko výpěstky a děti si přes spolužáky stejně cestu ke sladkostem našly. Nakonec žebraly po vesnici u všech sousedů o sladkosti a protože je matka v rámci ochrany životního prostředí oblékala do sekondhandového oblečení, vypadaly jako opravdové socky. (otec manager, matka inženýrka) Jiná známá taky chránila děti před sladkým,že jim k snídani dávala hořký čaj a plátek tmavého chleba. Nakonec jí sama učitelka nabádala, ať dětem čaj osladí a dává jim vydatnější snídaně. Děckám chyběla glukóza-zdroj energie i pro mozek a byly ve škole nepozorné,nevýkonné, od rána "unavené".

Já si taky ťukám na čelo. Jednou kvůli matce, která dělá vše pro to, aby se děti ve škole přecpávaly shitózními sladkostmi, které koupí v prvním obchodě, kde je fanatická matinka neuvidí a jednou kvůli otci, který na hřišti "dělá, že tam není", když jeho drahá div nezmlátí cizí matku za rozdávání sladkostí. Apropo, na babu, která drží otevřený sáček kdejakého cukrhnusu, bych se zlé mračila taky, ale nějaké vychování snad máme všichni, no ne? Vy jste úžasný pár, fakt. Vaše žena nemá soudnost a vy nemáte koule. Snad nejste třetí dítě, co musí poslouchat na anticukr rozkazy, ne?

Miluji vánoce a ten důvod proč je miluji, v dětství jsme poslouchali jaký je to pohanský zvyk, že by se neměli slavit, je fakt, že nám rodiče ustoupili a stromeček byl, ale vyslechli jsme si jak je to nesprávné slavit vánoce. Takže ty děti mohou až po vyrostou milovat sladké více než ostatní děti.

Davide, taky jsem měla malé děti. Zásadně jsem jim dávala sladké, ale až po obědě. Dopoledne nesměli, protože pak už neměli chuť na oběd. To jsem prostě dodržovala. Pokud nějaká maminka nabídne sušenku, snad se tolik nestalo, není to přece každý den.

Kompromis a vzájemné pochopení... klíč ke správnému a spokojenému vztahu. Davide, musíte pochopit, že je to pro vaší manželku opravdu důležité, když za to tak bojuje, že to není její blbost, nebo tvrdohlavost, ale klidně se může bát, že když povolí, tak děti vážně onemocní v budoucnu. Ona zase musí pochopit, že vy jste také rodič a máte na to jiný názor. Že je tam riziko toho, jak píšete, že v budoucnu budou jíst více než by normálně jedli a také toho že se naučí podvádět a lhát. Nehledě na to, že máte strach o jejich a vaše zdraví v důsledku stresových situací, které jsou vytvářeny ve chvílích zákazů. Oba máte zčásti pravdu, tak si ty pravdy vyříkejte, dejte najevo svoje city a zkuste najít nějakou společnou cestu. Vy jí na veřejnosti a před dětmi podporujte, nikdy neshazujte a doma o samotě jí řekněte vaše pocity a domluvte se na kompromisním řešení. Pokud je alespoň trochu tolerantní, tak určitě vaše pocity nebude brát na lehkou váhu. To jí ale nejdříve musíte ukázat, že i vy jí chápete, byť jen z části a že jste také tolerantní k jejím postojům a názorům. V každém případě hodně štěstí.