Moje žena byla duchem vždy velmi silná a bohatá. Na všem viděla to lepší. Na každém problému hledala něco pozitivního. Takovou jsem ji znal...
Zpět na článek
Babinet.cz /
Magazín /
Čtenářské příběhy /
Josef (61 let): Manželka se před okolím strašně lituje. Mně... /
Vaše názory
Josef (61 let): Manželka se před okolím strašně lituje. Mně je stydno
Další z magazínu
-
Tchyně mě ve společnosti zesměšňuje, protože jsem přibrala a manžel se mě nezastane, píše Míša
S tchyní máme senzační vztah a vždycky jsme si dobře rozuměly. Je to hodně aktivní a vitální...
-
Se změnou práce přišla nejen manželova rezignace na společenský život, ale také ignorace potřeb rodiny, píše Jana
Dlouho se zdálo, že s manželem máme společný náhled na život. Přáli jsme si děti, dům, určité...
-
Kvůli léčiteli jsem přišla o všechny úspory, i o manžela, píše Jana
Už od patnácti let mi lékaři taktně naznačovali, že jednou budu mít problémy s otěhotněním. Mám...
-
Žena přišla o práci a začala pít! Teď je z ní regulérní alkoholička a odmítá odbornou pomoc, píše Ivan
S mou ženou jsme spolu pořádnou řádku let. Vychovali jsme tři děti, které dnes žijí své životy mimo...
Nejčtenější články
- O svaté Barboře, ležívá sníh na dvoře. Jaké tradice se vážou k tomuto svátku
- Berani se těší na vosí hnízda, Raci na rohlíčky. Jaké druhy vánočního cukroví jsou slabostí jednotlivých znamení
- Dopis Ježíškovi není nákupní seznam. Jak reagovat na nenaplněné představy, vysvětluje psycholožka
- Velká hvězdná předpověď na prosinec: Co závěr roku přinese Býkům? A proč by se Panny měly zaměřit na spánek?
- Advent pro duši: Co udělat tentokrát jinak, abyste si advetní čas užili
Náš tip
-
Procvičte nejen pravopisná cvičení, diktáty, ale i kvízy, časté chyby, doplňovačky a vše, co pomůže ve výuce Vám nebo dětem
na webu pravopisne.cz
Vaše názory
Předpokládám, že vaší paní není 25. Toto se bohužel stává i mladým ženám, skoro ještě dívkám. Přijdou o dělohu, často s ní i o další ženské orgány, nebudou nikdy mít vlastní děti a i jejich výběr partnerů pro život to značně ovlivní. Navíc příčina, kvůli které museli lékaři přistoupit k takovému zákroku v nízkém věku, je patrně vážná. Ví to vaše paní? Vaše paní žádnému z uvedených problémůl nebude čelit. Má děti, další už by stejně nikdy neměla, má manžela, který ji má rád, Operace dělohy, vaječníků a vejcovodů samozřejmě nepatří k malým, ale jsou i větší a nebezpečnější operace. Předpokládám, že příčinou operace nebyla rakovina vaječníků, což je jedno z onkoligických onemocnění s vůbec nejhorší prognózou, a pak by se ta sebelítost a psychické změny i daly pochopit. Jestli ale důvodem bylo nezhoubné onemocnění, pravděpodobně myom,pak by si vaše paní měla uvědomit, že tímto prochází mnoho žen v jejím věku běžné. V naší části světa jim ve věku mezi 30 a 70 čelí cca 40% žen. Takže je dost pravděpodobné, že i mnoho žen, před kterými se vaše paní lituje, už má podobnou operaci za sebou, jen o ní nevyprávělo. Kdyby příčinou byl karcinom dělohy, ale ne vaječníků, je to samozřejmě mnohem větší polízanice s obtížnou a náročnou léčbou (jako všechna onkologická onemocnění) a častými dopady na psychiku, ale léčba karcinomů dělohy je hodně nadějná. Předpokládám, že v takovém případě by vaše žena ale spíš lidem povídala, že "má rakovinu", než že "přišla o dělohu". Kdyby ale příčinou její operace byl karcinom vaječníků, pak pro ni mějte hodně pochopení. Je to spolu s rakovinou slinivky jedno z nejhorších a nejméně zvadatelných onkologických onemocnění, málokdy se najde včas a vyhlídky do budoucnosti nebývají příliš dobré.
Nevím, kolik paní je, ale děloha dokonce i po přechodu produkuje hormony, které jí mohou chybět, může to znamenat psychické změny. Ledasco se dá vyřešit stravou, často je dobrá čínská medicína. Pozor na maso hlavně z velkochovů, obsahuje velké množství adrenalinu, vzhledem k tomu, jak tam zvířata žijí.
Vážený pane, Vaše paní je skutečně politováníhodný duševní chudák. Dělohu s vaječníky mají ženy po přechodu fakt jenom na to, aby se tam vyvinul časem nějaký nepříjemný problém. Tohle mám za sebou dávno a ani by mě nenapadlo se kvůli tomu litovat. Mám za sebou jiné a horší věci. Potkalo mě pár skutečně nepříjemných nemocí. Nakoply mě ale akorát k tomu, abych odešla z nevyhovujícího manželství. Protože když se snažíte dostat po silné chemoterapii do formy cvičením a návratem do práce a doma posloucháte jen urážky, k čemu takové manželství je. Tohle, čím Vaše paní prošla, není vidět a Vaše paní si asi potřebuje pořád něco dokazovat, že ji lidi mají rádi, že ji politují. Jestli je tohle její jediný zdravotní problém, pak gratuluji. Já tuto operaci vzhledem k ostatním neduhům považuji za banalitu. Aniž bych se chtěla dotknout žen, které ji musely taky podstoupit.
Zdá se, že vaše paní neměla v životě žádný větší problém, který by jí dal okusit tu tvrdší stránku života. Většinou se lidé 'proberou', dostanou nějakou tu facku, do třicítky. Může se na první pohled zdát, že je to pro vaši paní štěstí, ale.. Jen krize ukáží pravý charakter a člověka dokáží zocelit nebo položit. Zdravý silný duch, který jste u ženy obdivoval, byla ve skutečnosti dětská naivní duše.
Vážený pane, s radostí bych vaší paní představila jednu ženu z mého příbuzenstva. V 40 letech (naštěstí po třech dětech) přišla o dělohu, vaječníky, o rok později o jeden prs, o dva roky později o druhý. Taky prodělala operaci mozku a od svých patnácti let má jen jedno oko v důsledku nehody. Díky této nehodě rovněž celý dospělý život dost nápadně kulhá a jizvy, co má, nejdou schovat. Je to ženská, která se jedinkrát veřejně nepolitovala, soucit nežádá, spíše je to ona, kdo umí ostatní podržet. Asi i díky tomu našla se všemi svými jizvami parádního chlapa a má s ním tři děti. Takže, když čtu o někom, kdo má za sebou jednu z velice běžných ženských operací v tomto věku, tak jaksi nedokáži najít dost empatie, abych ji politovala. Sorry. Je to nepříjemná operace, ale upřímně, na každé rodinné oslavě, na každém setkání se setkávám s paní, která dostala od života naloženo takového svinstva, že by to stačilo pro deset dalších lidí. A neskučí kvůli tomu, že přišla o dělohu. zkuste svoji ženu povzbudit, jak je silná a statečná, že to zvládla. Jak ji zastavit, aby nepřiváděla do rozpaků všechny, s kým se potká, to bohužel nevim.
A nemůžete svou paní prostě politovat? Vyhraďte si čtvrthodinku denně a litujte ji. Však ji také určite pochválíte když něco dobrého uvaří a ona zase Vás, když třeba vynesete koš. Při tom byste nemuseli, vždyť je to samozřejmá provozní rutina, ale nějak to k mezilidské komunikaci patří. Ty drsňáky výše neposlouchejte, Vaše žena určitě není člen komanda SEAL v bojové akci, aby to "musela" vydržet :-)
To je ale krásný názor, myslím "normálního chlapa". Děkuji za to hezké lidství. Souhlasím. Paní se určitě zklidní a zase bude jako dřív. Pěkný den všem!
První co mně napadlo po přečtení rozmazlená panička co si žila jak v bavlnce. Já se takovým lidem vyhýbám velkým obloukem. Vy si zvykejte, bude hůř s každým dalším neduhem, a ty vzhledem k věku budou přibývat. Evidentně si neuvědomuje, že vždycky může být hůř. Klidně litujte, časem i to bude málo. Zvlášť u vás.
No jasně, litovat :D. Čili dennodenně utvrzovat v názoru, že je chudinka a má to strašně těžké. :D. Tak to se má pán na co těšit, až přijde skutečný zdravotní problém, který nepůjde vyřešit podobně běžným zákrokem, jako paní postoupila. Nebo opravdu závažná operace. Aby mu potom zbyl i nějaký čas na jiné aktivity, než je jenom litování. :D Ale jako ironie by se mi ta rada o pravidelném litování líbila ;).
Je třeba poučit manželku, ať se sebere a dá do pořádku. Myslím, že nikdo není zvědavý na její fňukání. Všeho s mírou. Můžeme být smutní, nebo si chodit pořád ztěžovat, ale nesmíme se v tom utopit!!! Nedivím se Josefovi, chce mít doma veselou a milou ženu. Místo toho sleduje slzavé údolí.
Po hysterektomii jsem skoro skončila na psychiatrii - nedostatek hormonů ve mně vyvolal šílené strachy, nechodila jsem otevírat, když někdo zazvonil, vyhýbala se známým, jít na nákup bylo utrpení. Když jsem to řekla gynekologovi po asi pěti měsících od operace, tak mi hned nasadil substituční léčbu a já byla snad do měsíce fit. Takže manželka není fňukna, ale její nálady jsou následkem operace a po ní nedostatkem estrogenu. Takže léčit, buď přírodními preperáty jako je např. Sarapis či požádat gynekologa o nějaký jiný prostředek (tablety, náplasti, injekce).
Ještě jednou: my nevíme, proč paní hysterektomii podstoupila. Nevíme také, kolik je jí let a jestli už měla klimakterium za sebou, anebo u ní operací menopauza nastoupila ze dne na den. Pokud menopauza nastoupila ze dne na den, příčinou změn jejích nálad a pohody nepochybně je náhlý hormonální pád a divit se jí nelze. (I když se divím, že by se našel gynekolog, který by ženě s nevyhaslou činností vaječníků po hysterektomii rovnou nenutil hormonální substituci - ono nejde jen o nálady a pohodu, ale hlavně o srdce a stav kostí. Jsou ale samozřejmě ženy, které substituční léčbu dostat nemohou.) Podstatné ale je, že důvod zákroku nemusel být banální, jak tu většina diskutujících předpokládá, ale mohl být vážný (onkologický nález na děloze), anebo i velmi, velmi vážný (onkologický nález na vaječnících). Pokud jde o ten poslední, nejhorší případ - a moc vám přeji, Josefe, aby to tak nebylo, važte si, přítomnosti své ženy, poskytněte jí psychickou pohodu a pečujte o ni, jak jen můžete. Jednak vás opravdu bude potřebovat a jednak vy byste si asi vyčítal, že jste na její straně nestál více, až ji ztratíte.
Pokud touží po neustálém litování,tak jí to dopřejte.Ráno ,ještě než začne,předejděte ji a už litujte.Dávkujte to tak abyste ji litoval dřív než ona začne,alespon pětkrát denně.Klidně to přehánějte,až jí dojde že už by s tím měla přestat.Protože pokud má náladu a smysl neustále druhým povídat co si zažila,není na tom zdaleka tak zle jako jiní lidé,kteří mají např.rakovinu,jsou mladší,mají děti a musí fungovat pro ně.Pokud to nepomůže,navrhla bych paní psychologa,psychiatra,nebo se spojit s jejím gynekologem a sdělit mu váš problém.Může to být i hormonálními výkyvy po operaci.
Moje mamka se tak chovala také, když byla v přechodu. Ten nastal po operaci a vyjmutí dělohy. Tenkrát už jsme celá rodina nevěděli co s ní. Až mamka sama (do té doby odmítala hormony brát v práškách) si nasadila přírodní produkt na klimakterium (tenkrát to byl myslím Sarapis, ale teď jich je spoustu) a asi ještě tak rok to trvalo (zlepšení bylo znát už po tak 3 měsících) a samo se to upravilo a mamka dnes je úplně pohodová a v klidu si užívá důchod a vnoučata. Takže tohle vše dělají hormony, které ženě začnou chybět. Je to jako po porodu, tam jich je zase moc a proto na to každá žena reaguje jinak - jedna pořád brečí, druhá překypuje energií, a na další nesmíte pomalu ani promluvit protože by vás v šestinedělí nejradši .... však víte co... Vše jsou hormony. Když si dá vaše žena říct a začne to nějak řešit - třeba doplňky stravy, tak se to určitě upraví a zase to bude člověk, kterého znáte léta.
Jako chápu, že je to otravné, ale v pevném láskyplném vztahu nejde jen o to řešit ty krásné věci typu: Miluju tě, první dítě, druhé dítě atd... Jde i o to ustát i ty věci špatné a být druhému oporou a mít pochopení pro problémy druhého-ať jsou JAKÉKOLIV. Na kamaráda by jste se vykašlal? A co Vaše prostata nebo disfunkce? Byl by jste šťastný? Pro neřešení problémů a užívání si je asi lepší mít přátelství s výhodama..
Myslím si, že by nepomohlo, ani kdyby jste svou paní litoval "od rána do večera" Jde jí podle vašeho vyprávění přece o to, abyste ji nelitoval jen vy, ale i všichni ostatní. Vzhledem k tomu, že si vaše výtky vůbec nebere k srdci, ale naopak je považuje za podlé a je jí lhostejné, že se vás její chování nelibě dotýká a je vám stydno, nebylo by možná od věci, chodit s ní nějaký čas "mezi lidi" co nejméně.
Jednak hormony, jednak klidně posttraumatická stresová porucha nebo něco podobnýho. Určitě k doktorovi.
Pro vložení komentáře se prosím přihlašte nebo zaregistrujte.