Monika (30-40) se ptá:

Dobry den panove. Ste opravdu pro me, jako vyspela zenska (je mi pres tricet) tvrdy orisek. Neumim Vas cist, vase 'body language' atd. Kdyz si myslim ze jsem neco pochopila dobre, ze chlap naznacuje ze ma zajem, tak omyl. Nebo, neni to omyl ale pak zjistim ze ten dotycny uz zije s nejakou slecnou ale asi jeste neni rozhodnute podle sveho chovani. Nekolik rad jsem dostala od znamych ze co si clovek urve, tak to ma... ve smyslu ze ma clovek bojovat o chlapa pokud jeste neni zenaty. Me uz se to stalo v zivote ze nejaka slecna mi 'pretahla' chlapa...To bylo pred nejakymi peti lety. Ale ted, jak je clovek starsi a zacinaji mi tikat biologicky hodiny a nemam tolik moznost se seznamit a malo kdo me okouzli... Muj dotaz je ze kdyz jsem konecne byla nekym ohromena a on s nekym zije ale neni rozhodnuto podle jeho chovani... jak ma zenska bojovat aby se pritom 'neschodila' pred chlapem? Mam hroznou hrdost a jsem staromodni ale tentokrat chci poslechnout svoje srdce a skusit zabojovat. Dekuji za jakoukoliv radu. Monca

Milá Moniko: Nemáš to tedy (s námi muži) jednoduchý, to tedy ne... Soustředím se na Tvůj dotaz. Jak máš bojovat, aby ses neshodila? Za prvé si myslím, že když chceš bojovat o chlapa, co je v nějakém jiném vztahu, a dokonce možná i spokojen, že to není to pravé. Proč si to myslím, je určitě na delší povídání... Podívej se ale na možný výsledek. Představ si, že uspěješ. Hurá! Zvítězila jsi nad "konkurencí", "urvala chlapa"... Ale jakého chlapa? Odešel od jedné, kvůli druhé... Kvůli Tobě. Bojovala jsi svým sex-appealem, výškou svého konta, dobrou večeří a co já vím čím ještě... Já si však dávám otázku: Neudělá ten (teď) "Tvůj" chlap za rok, dva, pět to stejné Tobě, co udělal té před Tebou? I když stará moudrost říká, že co se stalo jednou, se už nemusí stát po druhé, ovšem co se stane dvakrát se určite stane i po třetí... Tak doporučuji si minimálně předtím zjistit "historii" dotyčného muže. Stejně tak to ovšem může platit i pro Tebe... Co Ti tedy doporučuji minimálně je, abys "bojovala" raději o muže kteří jsou volní, nezadaní... Myslím, že jich je mnoho v každé věkové kategorii (rozvodů je tolik, že "volných" mužů i žen je furt dostatek). Že není lehké je potkat, to už je o jiném povídání... Jinak mi "boj o zadaného muže" připomíná tak trochu brát ze sousedovy zahrady popadaná jabka a na omluvu tvrdit kolem, že je k Tobě přinesl ježek... Jak máš bojovat, aby ses neshodila před chlapem? Určitě se nepodbízej, nepodlejzej... Skutečný chlap chce taky "bojovat" o Tebe, dobývat Tě... Pokud o takového stojíš ovšem (Ale chápu "tikající hodiny" v Tobě, to se hodnoty mění, nároky klesají...). O ženských zbraních Ti povídat nemusím, to Ti řeknou kamarádky, ale zejména určitě ženy generačně starší, schválně se zeptej jak to dělala maminka, babička. To Tě žádný muž naučit nemůže, ale jak krásně to na nás muže (bez ohledu na věk) furt funguje... Někdy to byli snad jediné (společensky) dovolené zbraně pro ženy, žádné emancipačno-feministické "americké novinky" - které nutně zde nemusejí fungovat. Navíc jsem měl možnost sledovat americké "uťáplé" muže. Bylo to takové divné... Někdy jsem si kladl otázku, pozorujíc to, jak se vlastně v Americe ještě můžou rodit vůbec děti... Myslím, bohužel, že dnešní moderní ženy ztrácejí svojí přirozenost, "hrát si" a "pohrávat" s mužem, flirtovat, dobývat nás - ale na úrovni - bez toho, abychom to postřehli... Dobývat nás prostě tak nenápadně, že si nakonec ten chudák "ješitnej" namyšlenej mužskej (a to jsme snad všichni, i když všichni říkáme, že "právě já nééé"...) myslíme, že jsme tu ženu "dobyli" mi sami... Já jsem taky konzervativní, Moniko. Myslím, že minimálně v tom "tanci lásky", či "tanci zamilovanosti" bych nesázel na Tvém místě na "mužskou roli", tu si nech na rovnost v práci, pláci - a u domácich prací následně... Pokud ovšem nechceš mít po celý život vedle sebe muže-puťku", co Ti bude zobat z ruky pod Tvým "generálským" pohledem... Protože po jakém muži budeš pálit svými zbraněmi, takového pak doma budeš mít - ale to snad už víš... Vše dobré Ti přeji Juraj PS: Nakonec, kyž jsi dočetla až sem, Moniko, Tě odvolám na svojí "teorii čudlíků" (jak se muž a žena liší), kterou jsem popsal v jedné své odpovědi ZDE Měl bych to taky na paměti, když budeš bojovat "o svého nového muže". Mysli na to, že jsme daleko jednodušší než ženy, a průhlední, jak ten "císař od Andersena, co si "oblékl nové šaty"... Ovšem musíš na nás jít jako když chceš tříletému dítětí obléci nenáviděnou pláštěnku do deště, asi si umíš představit, kolik to chce někdy energie, úsilí, kreativity a sofistikovanosti uspět...