Jana (30-40) se ptá:

Nevím,kde začít.Jsme 7 let manželé,5-ti letý syn,roční dcerka.Během 'snažení o dcerku' v období hezkého vztahu a oboustranných milých slovíček jsem našla sexy SMS s jinou. Šok. Zklamání, odpuštění.Po narození nám to chvíli neklapalo,přibrala jsem,několik měsíců bez sexu.Teď jsme se začali sbližovat,opět jsem našla náhodou dráždivou,důvěrnou,osobní SMS.Co mám dělat?Popírá,že jde o osobní setkávání,stejně jako předtím,i když tenkrát si vášnivě domlouvali setkání.Přišla jsem na to před.Nevěřím mu,je mi odporný a jsem plná emocí.Jsem typ,co vyřeší problém,popovídá si a je otevřen dialogu,on je dotčený,jakékoliv vlastní chyby popírá,i když naše hádky a vzájemné urážky v minulých měsících jsou dílem nás obou,ne 1 osoby.

Milá Jano: Nemáš to jednoduché... Ale kudy - a jak z toho kam - musíš nakonec jen ty sama... Netroufnu si analyzovat přesné pohnutky a konání Tvého muže. Dovolím si však Ti sdělit pár poznámek, co mě u čtení Tvého příběhu napadalo. * Znáš Plzáka? Jeden z jeho známých bonmotů je "Zatloukat, zatloukat, zatloukat..." Jeslti jej zná i Tvůj muž, a navíc se tím řídí, budeš vědět spíše ty. Podle jeho povahy. * Ale možná je to celé jen nevinné, z jeho strany. Muž je rád "obdivován"... Možná jej "ta jiná" tímto způsobem obdivuje, láká... Dá se, nedá se Tvůj muž? Je to jen flirt? Kdybych já měl být vystěhován za každý flirt, co jsem kdy udělal... * "Sex" po telefonu, přes SMS jen skutečně? Neškodný jako rajče, které jednoduše nemáš ráda? Ne, že bych jej tímto omlouval... * Jste spolu dlouho. Vše klapalo. Teď pár měsíců, možná rok, on bez sexu. To s mužem rovněž dělá divy. Obyčejně na úkor manželského života, když není položen na silných základech. Ať již mravních, morálních, nebo náboženských... Místo hádání se, bych se možná snažil (nebo je už pozdě?) stále zbližovat, na Tvém místě... Stojí Ti to za to? Pokud jsem to správně pochopil, jsi si vědoma, že za současný stav můžete oba, ty i on... Kdekoliv to začalo... Máte dvě krásné děti... Máš ještě na to chuť, zájem, důvody "pro"? Mne by to za to určitě stálo... Ty nevyřešíš jeho část, podíl "viny". On zase nevyřeší tu Tvou... Ale určitě si Tvojí snahu všimne... A asi se bude muset rozhodnout pak - i když je Ti skutečně dnes nevěrný (?). Ty nebo ona. Ale k tomu ještě může vézt dlouhá cesta... S hádkami - nebo bez nich. Nebo mu chceš už vystěhovat kufry rovnou? I to je řešení... V Bibli je někde napsáno, že odpouštět se má ne jednou, ne dvakrát - ale stokrát... Vím, lehce se mi to píše. Ale věř mi, že jsem o "odpouštění" měl možnost ve svém životě (nejen)přemýšlet ne jednou, ne dvakrát... Drž se, Jano...