Se začátkem školního roku možná začínáte řešit, co vaše děti budou během dne jíst. Skladba jejich stravy, především během dospívání, je nesmírně důležitá. Co si vaši nejmladší členové rodiny vybudují během dětství, to se jim pak v dospělosti vrátí. Vyzkoušejte jednoduché tipy, které jsou však k nezaplacení.

To, že bychom během dospívání měli obzvláště dbát na dostatečný přísun nutričních látek, vitaminů a minerálních látek, všichni dobře víme, nicméně praxe se bohužel příliš neshoduje s teorií.

Neduhy nejen českých dětí

„Navzdory důležitosti vyvážené stravy můžeme u dětí pozorovat řadu nevhodných stravovacích zvyklostí,“ zmiňuje PhDr. Karolína Hlavatá, Ph.D., odbornice projektu Bílé plus. „Jedná se především o nepravidelný jídelní režim, vynechávání jídel, nevhodný pitný režim se zastoupením sladkých nápojů, nízký příjem ovoce, zeleniny, mléčných výrobků a s tím související nedostatečný příjem vitaminu C, vlákniny a vápníku.“

Dospívající zároveň mají často sklony držet různé diety nebo se alternativně stravovat. „Alternativní způsoby stravování - např. vegetariánství, veganství nebo makrobiotika - jsou pro děti a dospívající zcela nevhodné a přinášejí řadu rizik, mezi něž patří nedostatečný příjem kvalitních bílkovin, železa, jódu, nebo třeba příliš velký objem stravy a vysoký příjem vlákniny, která snižuje vstřebávání vápníku a železa,“ vysvětluje dietoložka.  

Co se v mládí naučíš…

                Strava dětí by se také neměla podceňovat už jen kvůli tomu, že se v období dětství vytvářejí a upevňují stravovací návyky, které se v dospělosti jen obtížně mění. „Značným problémem dětské populace je nárůst nadváhy a obezity. Její nebezpečí spočívá především v jejím přetrvání do dospělosti a ve vazbě na zdravotní komplikace, kterými jsou např. diabetes mellitus (cukrovka 2. typu, hypertenze (vysoký krevní tlak) nebo ortopedické a psychologické problémy,“ objasňuje odbornice projektu Bílé plus.

Desatero „zdravého žáčka“

Jak by tedy měla vypadat výživa dětí a dospívajících, aby byla plnohodnotná, vyvážená a nepřinášela výše zmíněná rizika? Důležité je zacílit pozornost nejen na děti, ale celou rodinu, protože rodina je místem, kde se vytvářejí a posilují stravovací a pohybové zvyklosti. 

1. Snažme se, aby děti měly pestrý jídelníček.
2. Dbejme na dostatečný příjem ovoce a zeleniny (celkem alespoň 5 porcí, z toho 3 porce zeleniny a 2 porce ovoce)
3. Dbejme, aby strava dětí byla bohatá na obilniny a výrobky z nich.
4. Ve stravě sledujme množství tuku, omezte příjem uzenin a tučného masa.
5. 5.     Ve výživě dětí má být dostatek mléka a mléčných výrobků, ve výběru upřednostňujte polotučné mléčné výrobky, sýry do 30 % tuku v sušině, přírodní sýry. V dětské výživě má být dostatek kvalitních bílkovin. Dobrými zdroji je libové maso, ryby, vejce, mléčné výrobky, luštěniny.
6. Opatrně se solí; hotové pokrmy nedosolujte, nedávejte dětem slané pochutiny a instantní potraviny.
7. Zajistěme střídmost v konzumaci cukru, sladkostí a slazených nápojů.
8. 8.     Dbejme na dostatečný pitný režim (alespoň 1,5 l/den)
9. Nenechejme děti přejídat ani hladovět, často se zamýšlejme nad jejich růstem, tělesnou výškou a hmotností.

     10. Učme děti zdravému způsobu života svým vlastním příkladem.

Ke zdravému životnému stylu patří neodmyslitelně i pohybová aktivita. „Doporučení pro pohybovou aktivitu jsou jednoduchá - co nejvíce používat nohou a dopřát dětem dostatek volného pohybu. Čas strávený u počítače, TV apod. by rozhodně neměl přesáhnout 2 hodiny denně,“ uzavírá PhDr. Karolína Hlavatá, Ph.D. Více na www.bileplus.cz.