Již popáté si 28. července připomeneme Světový den boje proti infekčním žloutenkám. Světová zdravotnická organizace jej vyhlásila, aby zvýšila povědomí o této nemoci, jednotlivých typech žloutenky a možnostech, jak se před nimi chránit.  Lidé velmi často onemocní žloutenkou typu A, ročně na celém světě nemoc postihne kolem 1,4 milionu lidí. Žloutenky typu B a C jsou také velmi rozšířené. Celosvětově trpí jednou z nich každý dvanáctý člověk, což je více než např. počet pacientů s HIV či onkologickým onemocněním. Každoročně na infekční žloutenky a jejich následky umírá na celém světě téměř jeden milion lidí. V České republice je nejrozšířenější žloutenka typu C a A. Zatímco proti typu A a B se lze chránit očkováním, proti ostatním typům C, D, E, F a G tato ochrana zatím přímo neexistuje.

Světový den boje proti žloutenkám vznikl jako iniciativa pacientů a také jim je primárně určen. Jeho letošním mottem je slogan „Žloutenka je blíž, než si myslíte“ („This is hepatitis… It’s closer than you think”). Viry způsobující žloutenku typu A, B i C se vyskytují celosvětově. Každý typ onemocnění je však různý: liší se od sebe způsobem přenosu virů, příznaky, průběhem i následky. V některých případech může mít infekční žloutenka mírný, až bezpříznakový průběh, v jiných může být toto onemocnění smrtelné.

Zvláštní na nemoci je to, že pacienti mnohdy nedokážou zpětně identifikovat, kdy a kde se mohli nemocí nakazit. Významnou roli proto hraje prevence, jejíž nejspolehlivější podobou je očkování. Tím se však dá zatím přímo chránit jen proti žloutenkám typu A a B.

Žloutenka nebo hepatitida?

Infekční žloutenka je vžitý název pro širokou skupinu onemocnění – zatím je ve světě popsáno celkem sedm typů této nemoci. Ve skutečnosti však termín žloutenka pouze popisuje projev onemocnění (u pacientů se může objevit zežloutnutí bělma či kůže). Odborně správný název pro toto infekční onemocnění je virová hepatitida – zánět jater způsobený virem.