Nezbytnou podmínkou pro rovnost příležitostí žen a mužů je možnost slaďovat práci a rodinu, a tedy mj. kvalitní systém zařízení péče o děti s dostatečnou kapacitou míst. Povinnost péče o rodinu je totiž stále přisuzována především ženám a pokud systém selhává, nemohou se stejně kvalitně pracovně realizovat. V České republice přitom každoročně chybí v mateřských školkách v posledních letech zhruba 30 000 míst. V celé republice funguje mezi 30 a 40 jeslemi a rodičům je k dispozici 313 mateřských či rodičovských center. Hlídací služby ovšem nenabízí příliš mnoho z těchto center kvůli neexistenci zákonů, které by umožňovaly nepříležitostnou a nekrátkodobou péči o děti. I tato centra mají v mnoha městech vysoký převis poptávky nad kapacitní nabídkou.

Gender  Studies, o.p.s. u příležitosti MDR  a tématu péče přináší čtyři aktuální glosy k rodinné politice v ČR:


Opravdu je v ČR nutné rodit 31.8.? Aneb co s navýšenými kapacitami mateřských školek?

Městské části se mnohdy brání rozšiřování kapacit mateřských školek s ohledem na dočasnost stávajícího „babyboomu“. Ve skutečnosti se není čeho bát, rozšířené kapacity se do budoucna budou hodit pro dvouleté děti. Od roku 2012 mohou dvouleté děti nelimitovaně nastupovat do zařízení péče o děti, aniž by rodičům byl odebrán příspěvek v rodičovství. Podle školského zákona nic nebrání tomu, aby mohly být dvouleté děti přijímány a nastupovat do mateřských škol. Samozřejmě to s sebou ponese zvýšené náklady na mateřské školy – uzpůsobení hygienických nároků i na dvouleté děti, změny vzdělávacích programů, vyšší počty pečujících osob, ale efekt bude vysoký. Ženy v ČR nebudou nuceny rodit dne 31. srpna, aby mohly umísťovat děti do mateřských školek přesně ve 3 letech a plynule nastupovat do zaměstnání. Mateřské školy totiž přijímají od 1. září, a to většinou děti, které dovrší tří let do konce srpna toho roku, takže rodiče dětí narozených 2. září mají prostě nebývalou smůlu, musí zůstat s dítětem doma, do jeho téměř 4 let, čímž pádem ztratí nárok na návrat do zaměstnání na pozici odpovídající jejich pracovní smlouvě, jak vyplývá z ochrany na trhu práce při rodičovské dovolené. Cestou jak z této patové situace je začít přijímat dvouleté děti do mateřských školek, protože jedině tak umožníme rodičům plynulý návrat na trh práce.


Zákon o dětské skupině

Zákon o dětské skupině by umožnil zakládání a fungování obdob mateřských školek, avšak mnohem jednodušším způsobem, na dětské skupiny se vztahují nižší prostorové a hygienické normy. V ČR je řada subjektů, které by měly zájem dětské skupiny provozovat, čekají už několik let jen na schválení zákona. Marně. Stávající školky mají zcela nedostatečnou kapacitu, dětské skupiny by poptávku po místech pro děti mohly pokrýt. Byli by pro rodiče nejspíše dražší než mateřské školky, ale pořád by bylo pro rodiče výhodnější platit více za dané zařízení a nastoupit do práce než zůstat nezaměstnaný z důvodu péče o dítě.  

 

Demografové a sociologové o situaci zvyšujícího se počtu narozených dětí věděli a informovali s dostatečným předstihem. Víme, kdy kulminovaly počty narozených dětí. Je absolutně nepochopitelné, jak nepřipravené jsou městské části a obce na přetlak ve školkách. Je nepochopitelné, že toto téma, které řadu rodin postaví do kritické situace, pro vládu není prioritou. Téma navýšení počtu míst v zařízeních péče a umožnění alternativ v péči o děti se sice permanentně objevuje v programových prohlášeních vlády, ale zákon o dětské skupině stále není schválen. A bohužel asi ani schválen nebude. Takže vzniku alternativních zařízení péče o děti, které by mohly pružně přispět k vykrytí nedostatečných kapacit, se v nejbližší době nedočkáme. Současné právní zákony umožňují vznik alternativních zařízení jen velmi komplikovaně a s nedostatečnými zárukami kvality a ochrany pro pečovatele i rodiče. Škoda, kdyby byly alternativní možnosti péče o děti schváleny dříve, mohly se využít prostředky ze strukturálních fondů k financování jejich provozu, velice by to pomohlo stávající i minulé situaci rodin v ČR. A v ČR mohl panovat pocit, že jsou strukturální fondy EU využívány alespoň v jedné oblasti efektivně.

Nedostatek míst v mateřských školkách

Z předběžného průzkumu Gender Studies, o.p.s. mezi městskými částmi v Praze vyplývá, že jsou v Praze oblasti, kde 3 leté děti nemají šanci nastoupit v září 2012 do mateřských školek. Dokonce jsou i takové městské části, kde takovouto šanci nebudou mít ani 4 leté děti, přijímáni budou pouze předškoláci. Na přesná čísla si budeme muset počkat. Lze však už teď očekávat, že situace bude tento rok alarmující a lepší vyhlídky nás nečekají ani v nejbližších dalších letech.

Města a obce v ČR nepřímo sdělují rodičům – nemějte děti, nebudou mít místo v mateřských školkách, když jim budou tři roky a vy budete potřebovat nastoupit po rodičovské dovolené do práce.

Nově zavedená možnost (od roku 2012) - čerpat vyšší příspěvek v rodičovství po kratší dobu už vůbec nedává smysl, když nelze umístit děti starší tří let v ČR, kde je rozsáhlá síť mateřských školek. Síť péče o děti do 3 let je v ČR minimální, jeslí je v celé republice zhruba 45. Kratší, vyšší čerpání rodičovské dovolené budou využívat pouze rodiče, kteří mají v pohotovosti hlídací babičky a dědečky a nebo finance na soukromé chůvy.

Pečujícím rodičům, kterým se nepodaří umístit 3 leté dítě do mateřské školky, nezbude nic jiného než zůstat v domácnosti, posunout se do kategorie nezaměstnaný/nezaměstnaná z důvodu péče o dítě, což výrazně zhorší jejich další pozici na trhu práce a způsobí finanční propad rodiny.

Výhody pro zvýhodněné, nevýhody pro znevýhodněné

Nastavení čerpání rodičovského příspěvku je nejvýhodnější a umožňuje nejvyšší flexibilitu rodičům, z nichž alespoň jeden (ten, který má vyšší příjem) dosáhne na nejvyšší peněžitou pomoc v mateřství, tedy 11.500,- Kč. Především tyto páry budou využívat kratší čerpání rodičovské dovolené, protože to pro ně bude výhodné. Pouze tyto páry dosáhnou na možnost čerpat nejvyšší rodičovský příspěvek, který činí právě 11.500,- Kč měsíčně. Rodiny, v nichž ani jeden z rodičů nemá takový plat, který umožní čerpání maximální částky, budou flexibilitu využívat méně, protože pro ně bude méně výhodná. Čím nižší plat, tím je nižší rodičovský příspěvek a méně výhodné využívat kratší dobu čerpání, protože cílem všech rodin je samozřejmě vyčerpat celou sumu určenou na rodičovský příspěvek, tedy 220.000,- Kč.
Nezodpovězenou otázkou zůstává, proč stále přetrvávají nevýhody, které stát uštědřuje nezaměstnaným osobám. Rodiny, kde jsou rodiče nezaměstnaní, mají nárok na čerpání rodičovského příspěvku ve výši 7.600,- Kč do 9. měsíce věku dítěte, pak 3.600,- Kč do 4 let věku dítěte.
Tyto rodiny nemohou volit výši a délku pobírání rodičovského příspěvku. Při neexistenci zařízení péče o děti do tří let a nedostatku kapacit zařízení péče o děti od tří let, bude toto opatření zapříčiňovat pouze další setrvávání těchto osob v nezaměstnanosti a závislosti na sociálních dávkách, které jim umožňují přežít. V oblastech, kde jsou nedostupné školky, budou tyto osoby zůstávat 4 roky na rodičovské dovolené. Je známý fakt, že čím déle je osoba mimo trh práce, tím se zhoršuje její další pozice na něm. Status nezaměstnaných se těmto osobám těžko změní. Stát jim k tomu nedává nejmenší příležitost.