Právě vydávaný titul Spejblovy starosti a Hurvínkův apríl, který poprvé na CD nabízí archivní výběr zahrnující jedenáct scének z let 1967 – 1977 nás přivedl k rozhovoru s ředitelkou Divadla Spejbla a Hurvínka Helenou Štáchovou. Zavzpomínala nejen na časy svých hereckých začátků, spolupráci s Františkem Nepilem, ale prozradila i aktuality, kterými Divadlo Spejbla a Hurvínka žije v těchto dnech. Divadlo S + H vedle představení na své domovské scéně v Praze 6 se na jaře vydá na zájezdová představení do Nového Bydžova, Chebu, Nymburku, Tábora, Českých Budějovic a v červnu se chystá na Ostravsko. Spejbl a Hurvínek se také bude učit slovensky. Na říjen se plánují představení na Slovensku.

Nejprve k novému CD Spejblovy starosti a Hurvínkův apríl. Pod scénkami na tomto výběrovém albu jsou podepsáni různí autoři, o něž divadlo nikdy nemělo nouzi. Autorem hned pěti z nich je spisovatel František Nepil. Paní Štáchová, můžete zavzpomínat na jeho originální osobnost, a jak se s ním spolupracovalo?



Toto časové období, na které se ptáte, bylo v mé profesní kariéře velmi významné. V roce 1966 jsem se stala členkou Divadla Spejbla a Hurvínka. Rok na to mi byla svěřena interpretace Máničky. V roce 1971 pro mne vymyslel Miloš Kirschner další postavu, která se stala nedílnou součástí naší loutkové rodinky – Mániččinu bábinku paní Kateřinu. Tyto dvě klíčové role však nebyly a nejsou jediné, kterých jsem se v divadle zhostila. Jednou z mnoha byla i role princezny Furieny ve hře Františka Nepila "Na řadě doktor Spejbl." A právě při této příležitosti jsem měla to štěstí, že jsem autora mohla poznat osobně. Nalezli jsme v sobě zalíbení a on mě oslovoval "princezno". Naštěstí ne Furieno, podle oné divadelní role. Já jsem na jeho přátelství byla velmi pyšná, protože jsem si ho moc vážila. Mám všechny jeho knížky, které mi věnoval, pokaždé s roztomilým věnováním. Byl to nádherný člověk. Skromný, jako každý velikán, moudrý, roztomilý s velkou dávkou humoru a s darem, kterým mi připomínal Karla Čapka. Ve věcech zdánlivě všedních uměl najít nevšední krásu. Jeho rozhlasová Dobrá rána byla pohlazením a nabíjela celý národ už po probuzení pozitivní energií. Odešel příliš brzy a ráda na něj vzpomínám. Proto mě moc potěšilo, že pro nás a Supraphon napsal mimo jiné i "Zlatou zebru", která dostala cenu UNESCO. Nedidakticky a s humorem učila děti, jak se pohybovat v silničním provozu. Stala se součástí školních osnov. Po takřka třiceti letech Supraphon pojal plán, zařadit nahrávku do reediční řady. Jenže od té doby se v silničním provozu mnohé změnilo, jsou nová pravidla, a tak bylo třeba namísto reedice natočit novou nahrávku, vycházející z té původní. Byla jsem vyzvána, abych scénář přepsala. Inspirována úžasnou předlohou, jsem napsala nové dílko a stala jsem se tak pokornou spoluautorkou tohoto báječného spisovatele. Nahrávka se moc povedla a tak doufám, že by se na nás František Nepil nezlobil.

Album, které nyní vychází z části pojmenovala scénka, kterou napsal Pavel Grym pod názvem Hurvínkův apríl. Necháte se Vy sama vyvést aprílem, nebo si vzpomenete, že jste někoho veselým aprílem vyvedla?



Podstatou aprílových žertů je, přivést někoho do ošemetné situace a to já nerada. Nemám ráda trapno. Dotýká se mne, i když jsem jeho pouhým svědkem. Stydím se za jeho aktéry. Umíte si jistě představit, že při zapnutí televizních zpráv, nebo četbě novin, mne růměnec studu v současnosti neopouští. Jediný apríl, který má pro mne významnou roli je první duben 2010, kdy jsme po dvouleté přestávce opět otvírali naše nádherně zrekonstruované divadlo.

Čím žije Divadlo S+H v těchto dnech - co nového připravujete?



Je toho mnoho. Jen namátkou - pracuji na třech knížkách. Dvě dětské jsou takřka hotové a připravena pro tisk je knížka "Spejblovo politické obludárium", která je sestavena ze společensko-politických fejetonů, které již třetím rokem píši pro deník Metro. Autorka Denisa Kirschnerová připravuje hru pro děti "Hurvínkova Nebesíčka“ a chystáme znovu uvedení jedné z klíčových her pro dospělé "Dějiny kontra Spejbl". Podobně jako Supraphon se svými reedicemi toho nejlepšího, co má z minulosti v archivech, tak i my jsme se rozhodli, že budeme spolu s novými hrami uvádět i hry ze zlatého fondu divadla. Budeme také hrát po dlouhé době na Slovensku. Už se na to moc těšíme. Nastudováním slovenské verze zvýšíme počet uváděných jazykových verzí na 23! Zatímco dospělácké představení budeme hrát česky, slovenské děti by češtině už bohužel neporozuměly.

Po dlouhé zimě s aprílem přichází jaro - máte ráda toto roční období? Na co se těšíte?



Jako snad každý, jaro preferuji. Těším se na zahrádku, sluníčko, voňavé procházky se psem a relativně delší dny, kdy se toho dá více stihnout. A také se moc těším, že si poslechnu nové cédéčko, jež poprvé na CD přináší archivní nahrávky, které zachycují i mé herecké začátky. K jednadvaceti zlatým, devíti platinovým, jedné diamantové mi přibyla i jedna multiplatinová deska za 2 164 115 prodaných LP, MC, CD a DVD, kterou mě Supraphon obdaroval. Při takovém počtu nahrávek jistě uvěříte, že si na mnohé za těch pětačtyřicet let ani nepamatuji a její poslech bude pro mne takřka premiérou. Už se nemohu dočkat!

Divadlo S+ H na zájezdových představeních:

24. 4. Jiráskovo divadlo Nový Bydžov

20. 5. + 21. 5. Západočeské divadlo v Chebu

07. 6. Hálkovo městské divadlo Nymburk

09. 6. Metropol České Budějovice

10. 6. + 11. 6. Divadlo Oskara Nedbala Tábor

13. 6. až 18. 6.: turné po Ostravsku