Vdávala jsem se ve dvaceti letech. Manžel byl moc hodný, měli jsme kde bydlet, prostě nic nám nescházelo ke štěstí, kdyby... Kdybych byla schopná normálně otěhotnět a donosit dítě. Během tří let jsem třikrát, vždy ve druhém nebo třetím měsíci potratila. Po třetím potratu jsem už byla úplně na dně. Připadala jsem si na nic. Měla jsem pocit viny, že svému muži nejsem schopná dát vytoužené dítě. Byl to ale právě můj muž, který se ke mně zachoval moc hezky, utěšoval mě, držel mě nad vodou a nic nevyčítal. Dodával mi důvěru a energii, bez něj bych to nezvládla. Nakonec sehnal adresu léčitele, který prý jedněm známým hodně pomohl. Hned jsme se k němu objednali. Řekl nám tenkrát, že můj problém je v psychice, že se o dítě nepřiměřeně bojím. Jezdili jsme k němu půl roku a potom, když jsem otěhotněla, tak pravidelně i dál. Dodával mi odvahu a sílu, říkal, že na dítě nesmím myslet ve strachu a že určitě všechno dobře dopadne. Měl nějakou zvláštní moc, protože jsem se u něj vždycky uvolnila a plně mu věřila. Tentokrát opravdu všechno dopadlo dobře a nám se 30. prosince 1995 narodila krásná holčička. Stal se zázrak, na který jsme tak dlouho čekali, a z nás se stali nejšťastnější rodiče pod sluncem. Před třemi lety přibyl k Anetce ještě Davídek. Je to zvláštní, ale s jeho donošením už žádné problémy nebyly. Proč to nejdřív nešlo a pak ano, to nám už asi nikdo nevysvětlí. Dnes to ani není důležité, podstatné je, že jsme šťastná rodina a máme se všichni moc rádi.

Zdenka, 35 let

Zajímá vás, co prožívají ve svém životě jiné ženy? Co je těší a co trápí? Jak řeší své problémy, jak se vyrovnávají s nevěrou, jak vychovávají své děti? To vše najdete každý týden v časopisech plných skutečných životních příběhů NAPSÁNO ŽIVOTEM, ČAS NA LÁSKU, ŠTĚSTÍ A NESNÁZE.

Navíc vás čekají i dobré rady MUDr. Plzáka, skvělé tipy na hubnutí, úžasné recepty pro všechny kuchařinky, křížovky i soutěže o bezva ceny.