Působí jako malá křehká porcelánová panenka. Jemné rysy, štíhlé drobné tělo. Nicméně její vůle ŽÍT pravdivě a hlavně skutečně PROŽÍVAT život je obrovská. Mluvím o Jane Eyrové (Mia Wasikowska), hrdince stejnojmenného romantického dramatu režiséra Cary Fukunaga. Inspirací mu byl velmi známý román anglické spisovatelky Charlotte Bronteové. Věřím, že na svoji dobu velmi pokrokový a v mnoha směrech neméně šokující.

Dětské šarvátky, které bohužel okamžitě přešly v nekompromisní šikanu. Neláska, vyhrožování, tresty jak fyzické, tak psychické. Malá osiřelá Jane tráví /nebo spíše trpí/ své dětství v domě tety, která se jí po smrti jejích rodičů ujala. Vedl ji k tomu slib, rozhodně ne láska k bližnímu svému. Teta vypadá spíše jako čarodejnice, její chování tomu rozhodně nasvědčuje. Drobné dítko se ovšem brání s nezměrnou energií, velmi často reaguje spíše dospělým způsobem než adekvátním k dětskému věku. Nejenom příbuzná vyděšeně zírá a začíná se bát, co jednou z Janiných řečí vyplyne. Aby se jí nejlépe nadobro zbavila, nechá ji odpravit do dívčí školy. Působí spíše jako vězení pro malé zlobivé holčičky. Děvčátka mají vyvalený kukuč, dohlížející dospělí se k nim chovají hůře než k onuci. Často mluví rákoska, striktně dopadající na shrbená dětská záda.

Mrazí mě z jejich životních podmínek. Nacházím se v 19. století. Doslova cítím chlad kamenných prostor, vlhko, plíseň a citovou mizérii, které jsou děti vystavovány. Do toho je straší peklem, ďáblem a jemu podobnými stvůrami. Strava nevalná, nemoci se šíří a mrtvola s vyvalenýma očima se bezostyšně odklízí. Nikdo neví kam. Je slyšet pouze zoufalý dětský pláč, volající jméno zemřelé kamarádky.

Přišla dospělost a s ní i vysvobození se z dívčí školy. Mladá žena pokyne vychovatelce a při odchodu se snaží vymazat tržné rány na duši a na těle. Jedna kapitola končí, nová začíná. Co asi přinese?

Je zřejmé, že Jane se pohybuje v nějaké šabloně, struktuře, krabici, ze které není snadné se jen tak dostat ven. Je jasné, že tehdejší doba měla jinou energii, rytmus, zvyky, těžko bychom našli společné styčné body. Přesto jeden se přímo nabízí. Touha po šťastném životě. Žízeň po lásce, harmonii, blahobytu a životě v pravdě a upřímnosti. Nezáleží na tom, kdy a kde se narodíme, přání osobní spokojenosti je nám všem společné. Nikdo se nenarodí jako zlá stvůra, jejíž snem je ničit a zabíjet. Cíle a limity si dáváme my sami.

Do jejího života vstupuje muž /Michael Fassbender/. Nebyla by to Jane Eyrová aby se nejednalo o složitý komplikovaný typ. Člověk dvou tváří. Atraktivní, tajemný, dráždivý, někdy doslova na zabití. Jde o dvě velmi silné osobnosti, rozvíjí se milostný příběh. Ani se nedá říci "typický pro 19. století", protože energie hlavní hrdinky spoustu situací mění a odlišuje od zaběhnutých pravidel a regulí.

Více nechci prozrazovat. Snad jenom to, že mě snímek doslova přibil do sedačky. Xkrát jsem děkovala, že jsem člověkem naší doby a jsou mi k dispozici nástroje a pomůcky, jak se dostat z šablon, struktur a krabic ven. Ubohá Jane Eyrová to měla mnohem mnohem složitější a bolestivější. Přeji vám emocionálně silný divácký zážitek.

USA – 2011; Focus Fatures

Žánr: romantický, drama

Scénář: Scénář - Moira Buffini (podle románu Charlotte Brontëové)

Režie - Cary Joji Fukunaga.

Hrají: Mia Wasikowska, Michael Fassbender, Jamie Bell, a Judi Dench.

Doporučená přístupnost: do 12 let nevhodný

Premiéra: 28. července 2011

Zdroj foto: http://www.bontonfilm.cz