V posledních letech odborníci varují před  onemocnění klíšťovou encefalitidou a poukazují na stav v Rakousku, kde je nejvyšší proočkovanost proti klíšťové encefalitidě s velmi nízkou nemocností.

Každým rokem onemocní klíšťovou encefalitidou stále více lidí, kteří se nakazí nejen od přisátého klíštěte, ale třeba i při jeho odstraňování ze srsti svých domácích mazlíčků. Česká republika je zemí s nejvyšším výskytem klíšťové encefalitidy v Evropě.

Zde jsou některá méně známá fakta:

Víte, že....

Nežijí pouze v lese a nevyhnou se jim ani naše zahrádky. Je proto lepší vytvořit mezi trávníkem a domem, trávníkem a porostem keřů bariéru z kamínků, štěrku či dlažby. U okrajů cestiček udržujte nízkou trávu a zastřihávejte dolní větvičky keřů.

Okamžikem vstupu viru do lidského organismu začíná inkubační doba onemocnění, které bez obtíží trvá 7-14 dnů, někdy i měsíc.

Neexistuje důkaz, že by očkování dítěte v raném věku bylo spojeno s vyšším výskytem nežádoucích reakcí.

V souvislosti s globálním oteplováním se infikovaná klíšťata objevují i v oblastech nad 800 metrů nad mořem, dokonce i ve výšce 2000 m. n. m. Nově se vyskytují v Norsku a Švédsku a postupují stále více na sever.

Klíšťata začínají být aktivní již při teplotách nad 7 °C. Jejich sezona trvá od brzkého jara do pozdního podzimu.

Kousnutí klíštěte necítíte. Klíšťata totiž vylučují sliny, které působí jako anestetikum, zabraňují krvácení a uvolňují tkáň.

Koloběh viru klíšťové encefalitidy je závislý na vývojových stádiích klíšťat. Bezpohlavní larva se nakazí sáním krve od drobných tzv. rezervoárových zvířat (myši, zajíci, veverky) a nákaza pak přetrvává i ve stádiích nymfy a dospělých jedinců. Každé z vývojových stádií klíštěte saje krev pouze jednou. Po nasátí odpadnou na zem a pod listím dochází k jejich další přeměně.

Virus se po přisátí infikovaného klíštěte okamžitě dostává spolu se slinami do buněk v okolí rány, během chvilky do mízních uzlin a rozmnožený do různých částí těla.


Po uplynutí inkubační doby příznaky nákazy klíšťovou encefalitidou připomínají lehkou chřipku s bolestmi hlavy, svalů a kloubů, únavou a zvýšenou teplotou. Po několika dnech obtíže samy odezní a následuje období 1-2 týdnů bez příznaků. U některých pacientů leckdy dojde k uzdravení. U ostatních nastává druhá fáze onemocnění, kdy jsou bolesti hlavy mnohem silnější a provázeny horečkami. Nemocný je světloplachý, přidává se nevolnost a zvracení. Při poškození nervového systému tuhnou svaly na šíji, nastává svalový třes, závratě, poruchy spánku a paměti.

Nejúčinnější prevencí je očkování. Nejčastěji nechávají rodiče očkovat své děti, méně už sebe a nejméně očkovaných je seniorů (méně než 10 % starších 60 let), přičemž u nich se obvykle zvyšuje procento vážných zdravotních následků.

Klinické případy infekcí u malých dětí jsou sice méně časté, ale vyskytují se. V letech 2006–2010 u nás bylo zaznamenáno 493 případů onemocnění u dětí do 18 let, z toho 33 ve věku 1–4 roky. U dětí probíhá nemoc většinou mnohem méně dramaticky, nicméně očkováním lze děti před nákazou chránit vzhledem k jejich častějším aktivitám v přírodě.

Vakcíny jsou bezpečné i pro lidi s poruchami imunity. Jediným problémem by mohlo být, že oslabený imunitní systém nemusí vytvořit dostatečné množství protilátek.

Nejznámější vakcínou je přípravek FSME-IMMUN ve variantě pro dospělé i pro děti od 1 roku věku (www.pozorkliste.cz). Nejde o žádnou novinku, v sousedním Rakousku se úspěšně používá už více než 30 let a právě Rakousko se může pochlubit největší proočkovaností obyvatel a nejnižším výskytem klíšťové encefalitidy v Evropě. Očkování nemusí probíhat pouze v chladném období, existuje také letní, tzv. zkrácené schéma.

Očkování se nemusí bát ani lidé trpící chronickými nemocemi cév, srdce, dýchacích cest, ledvin nebo cukrovkou, kteří mají v případě nákazy vyšší riziko vážných a život ohrožujících komplikací.

Očkování zajišťuje bezpečnou a účinnou prevenci proti nebezpečnému onemocnění a bylo by skvělé, kdyby se i u nás stalo součástí našeho životního stylu.