Oblíbený houslový virtuos v těchto dnech vydává u Supraphonu kolekci unikátních archivních nahrávek a koncertem v Kostele sv. Šimona a Judy uzavře již 18. ročník svého úspěšného koncertního cyklu Svátky hudby…

Václav Hudeček hraje největší romantické houslové koncerty…

Supraphon shromáždil ze svého archivu do kompletu dvou CD zajímavou kolekci nahrávek houslového virtuosa Václava Hudečka. Poprvé na CD se dostávají jeho nahrávky čtyř největších romantických houslových koncertů Mendelssohna, Brahmse, Čajkovského a Sibelia. Václav Hudeček je pro značku Panton uskutečnil ve věku 22–28 let. Nahrál je ve skvělé formě se Symfonickým orchestrem hl. m. Prahy FOK a Symfonickým orchestrem Českého rozhlasu s dirigenty Jiřím Bělohlávkem a Václavem Smetáčkem. Tyto nahrávky jsou výmluvným svědectvím o nevšední muzikalitě i technickém arzenálu představitele české a ruské houslové školy – svědectvím, jež po letech neztratilo na síle a má své místo v knihovně každého milovníka vášnivého tónu houslí. Dvojalbum vydává Supraphon 1. dubna 2011.

Svátky hudby aneb Václav Hudeček a jeho hosté…

Koncertní cyklus Svátky hudby, v rámci kterého představuje Václav Hudeček své hudební přátele, se uskutečnil již po sedmnácté. Svoji stálou scénu si „Hudečkův festival“ našel v koncertní síni FOK v kostele sv. Šimona a Judy. V rámci sedmi koncertů si zde po boku známého houslisty zahráli například: Jitka Hosprová, Štěpán Rak, Jan Mráček, Lukáš Klánský, ale také se v samostatných recitálech představily soubory Musica Bohemica a Hradišťan. Slavnostní závěrečný koncert 18. ročníku Svátků hudby se uskuteční ve středu 13. dubna 2011. Václav Hudeček vystoupí s mladou violoncellistkou Alžbětou Vlčkovou a Jihočeskou komorní filharmonií řízenou Jiřím Malátem. Zazní koncerty Antonína Dvořáka a Hudeček zde pokřtí i zmíněné 2CD právě vydané Supraphonem.

TŘI OTÁZKY PRO VÁCLAVA HUDEČKA

Jak dnes vzpomínáte na své počátky, kdy jste byl označen za zázračné dítě… a již v patnácti letech jste uchvátil londýnské publikum při svém debutu v Royal Albert Hall?

Musím se přiznat, že v té době mě více než hudba zajímaly spolužačky a hlavně fotoaparáty. Ani rodiče neměli jasno, zda chtějí mít doma muzikanta. Spíš to vypadalo na medicínu. Nicméně po nabídce na koncert v Royal Albert Hall s orchestrem Royal Philharmonic Orchestra a opětovnými pozváními bylo jasné, že doktorem nebudu. Možná můj tehdejší přístup k houslovému umění zapříčinil, že jsem zahrál Paganiniho koncert způsobem, který zaujal natolik, že byl můj osud „zpečetěn“.

Vzpomenete si ještě na atmosféru, ve které vznikaly nahrávky čtyř romantických koncertů (Mendelssohna, Brahmse, Čajkovského, Sibelia), které jste nahrával ve svých dvaadvaceti a osmadvaceti letech a které nyní v kompletu 2CD vydává Supraphon?

K Mendelssohnovi se váže velmi smutná vzpomínka. V den prvního natáčení mně ráno jeden přítel z Rozhlasu zavolal, že v noci po koncertě v Amsterodamu zemřel můj učitel David Oistrach. Dovedete si představit, jak mně bylo. Nakonec nahrávka moc dobře dopadla a LP, na kterém byl ještě koncert A dur W. A. Mozarta, bylo věnované památce Davida Oistracha. Rád vzpomínám na spolupráci s našimi předními orchestry a dirigenty, v tomto případě s Dr. Václavem Smetáčkem. Další nahrávky jsem už převážně dělal se začínajícím dirigentem Jiřím Bělohlávkem, který byl v té době druhý dirigent v Brně a „prosadil“ jsem si ho i přes to, že mně s pochopitelných důvodů nabízeli „slavnější“ umělce. Musím na tomto místě poděkovat tehdejšímu šéfredaktorovi Pantonu (všechny moje desky do roku 1990 vznikaly u této firmy) Dr. Jiřímu Štilcovi staršímu, že byl k tomuto spojení (Hudeček, Bělohlávek) svolný a jak čas ukázal, měli jsme oba „dobrý čich“.

Již 18 let pořádáte cyklus koncertů v rámci, kterého představujete své hudební hosty.  Co pro vás tento vlastní „festival“ znamená?

Tento cyklus s názvem Svátky hudby, který se původně konal v Klášteře sv. Anežky – se pro velký zájem publika před 10 lety přesunul do Kostela Šimona a Judy. Během jeho existence se na podiu vystřídali prakticky všichni, kdo dnes ve vážné hudbě něco znamenají anebo už jsou známí po desetiletí. Takže jsme na koncertech přivítali tehdy prakticky „neznámé“ tváře Dášu Peckovou, Evu Urbanovou, Jiřího Bártu, Radka Baboráka, Pavla Šporcla, Gabrielu Demeterovou, ale i hvězdy jako Libora Peška, Petera Dvorského a řadu dalších, takřka všechny mimopražské, ale i pražské orchestry. Jsem rád, že Svátky hudby přináší nejen radost v publiku, ale i možnost pro muzikantská setkávání těch, kteří by se na jednom pódiu třeba vůbec nepotkali.

STRUČNÁ BIOGRAFIE:

Václav Hudeček patří mezi houslisty k nejvýraznějším talentům 20. století, a to zdaleka ne jen v českém měřítku. Po londýnském debutu (v patnácti letech!) s Royal Philharmonic Orchestra vystřídal nejprestižnější pódia (Carnegie Hall, Suntory Hall, Osaka Festival Hall, Sydney Opera) se světovými orchestry (Berliner Philharmoniker, Cleveland Symphony Orchestra, NHK Philharmonic Orchestra, Gewandhaus Leipzig ad.). David Oistrach, který rozpoznal Hudečkův výjimečný talent, mu byl učitelem, rádcem a na několika nahrávkách i provázejícím dirigentem.