Stříbrné nitě

Hvězdné nebe,

dej nám čas,

jihne náš hlas.

Proletěla jsi mým životem,

jako kometa,

vydrž do léta roků příštích.

Louka rozkvétá,

opojnou má vůni,

chci se dívat do Tvých tůní,

mají barvu nočního nebe,

ani to mi nestačí.

Buď mým světlem,

dlouhých nocí bezesných,

slyším Tvůj dech.

Malovat Ti budu po zádech,

slova nevyřčená,

z myšlenek upředu stříbrné nitě,

a mezi hvězdy jimi napíši,

chci Tě.