Ve stravovacích návycích Čechů je hlavním problémem to, že se při výběru potravin řídí především svými chutěmi a cenou. Zatím málo jich přemýšlí o tom, jak prospěje určitá potravina jejich zdraví a jak by si měli sestavit zdravý jídelníček. Přitom právě strava ovlivňuje zdraví až ze 40 procent, řekl ČTK předseda Společnosti pro výživu primář Petr Tláskal.

Dalším problémem, který souvisí se současným uspěchaným životním stylem, je podle Tláskala to, že si lidé neudělají na jídlo čas. Jedí ve spěchu, místo aby oběd či večeři vzali jako příležitost k posezení a popovídání s rodinou či přáteli.

Nutriční poradce Petr Havlíček doplnil, že nevhodná strava zvyšuje riziko vysokého tlaku a cholesterolu, obezity či nádorů. Statistiky podle něj potvrzují, že zdravý životní styl, který zahrnuje stravu, pohyb a odpočinek, snižuje o 80 procent riziko onemocnění srdce a cév, o 60 procent cukrovky a o 30 procent rakoviny.

Podle Tláskala se v souvislosti s větší nabídkou potravin v obchodech a osvětou začíná výživa Čechů zvolna lepšit. Například stoupla spotřeba zakysaných mléčných výrobků, které se řadí k takzvaným funkčním potravinám, to znamená, že dlouhodobě podporují zdraví. V roce 2009 dosáhla jejich spotřeba v ČR hodnoty 16,7 kilogramu na osobu, z toho bylo 10,3 kilogramu jogurtů a 6,4 kilogramu ostatních zakysaných výrobků.

V porovnání se zeměmi západní Evropy Česko zaostává - průměrná roční spotřeba v EU přesahuje 20 kilogramů, přičemž ve Švédsku zkonzumuje každý občan přes 36 kilogramů, v Portugalsku kolem 27 kilogramů, v Nizozemsku a Dánsku kolem 21 kilogramů. Mezi zeměmi střední Evropy je na tom ČR podle Tláskala nejlépe, protože v Maďarsku je to pouze devět kilogramů, na Slovensku necelých 14 kilogramů a v Polsku osm kilogramů na osobu a rok.

Havlíček připomněl, že zakysané mléčné výrobky vyhovují i lidem, kteří mají alergii na mléko. Podle studií přispívá pravidelná konzumace k lepší náladě, tlumí deprese a zpomaluje stárnutí. Zlepšují složení střevních bakterií, což přispívá k lepší pleti i celkové kondici. Sestavit zdravý jídelníček a ozdravit životní styl pomáhá Havlíček zájemcům na novém webu.


Deset kroků k pevnému zdraví - výživová doporučení pro obyvatelstvo ČR

1. Jezte vyváženou pestrou stravu založenou více na potravinách rostlinného původu.

2. Udržujte si hmotnost a obvod pasu v doporučeném rozmezí (pro dospělé BMI 18,5 až 25, obvod pasu u mužů ne více než 94 cm, u žen ne více než 80 cm). Pravidelně se věnujte pohybu (ochranný účinek na zdraví má například 30 minut, ale lépe hodina svižné chůze denně).

3. Jezte různé druhy ovoce a zeleniny, alespoň 400 gramů denně, přednostně čerstvé a místního původu.

4. Kontrolujte si příjem tuků, snižte spotřebu potravin s vysokým obsahem tuků (uzenin, tučných sýrů, čokolád a chipsů). Dávejte přednost rostlinným olejům. Denně konzumujte mléko a mléčné výrobky s nízkým obsahem tuku.

5. Několikrát denně jezte chléb, pečivo, těstoviny, rýži nebo další výrobky z obilovin (zejména celozrnné) a brambory.

6. Nahrazujte tučné maso a masné výrobky rybami, luštěninami a netučnou drůbeží.

7. Pokud pijete alkoholické nápoje, vyvarujte se každodenní konzumace a nepřekračujte denní dávku 20 gramů alkoholu (0,5 litru piva nebo 2 dcl vína nebo 5 cl 40 procentního destilátu).

8. Omezujte příjem kuchyňské soli, celkový denní příjem soli nemá být vyšší než pět gramů (čajová lžička), a to včetně soli skryté v potravinách. Používejte sůl obohacenou jódem.

9. Vybírejte potraviny s nízkým obsahem cukru, omezujte sladkosti. Sladké nápoje nahrazujte dostatečným množstvím nesladkých nápojů, například vody.

10. Podporujte plné kojení do ukončeného šestého měsíce dítěte, poté kojení s příkrmem do dvou let jeho věku.

Zdroj: ČTK,  Národní program zdraví/ministerstvo zdravotnictví