Panic

Svůj ostych utopil jsem ve víně,

když seděla mi svůdně na klíně,

oděná jen tak v rouše Evině

a usmívala se na mě nevinně.

Tělo bohyně a smyslné pohyby,

rozpustily mé panické pochyby.

Omámen vůní sličné krásky,

propadl jsem svodům lásky.

Afrodité otevřela mi bránu rozkoše,

Já váben touhou Amorova panoše,

pronikal jsem do ráje se srdcem Artuše

a poprvé ochutnal slastnou krásu Venuše.

Vynesen milostnou vílou k blaženému vrcholu,

vytryskl jsem ohnivým žárem mužného symbolu.

Hvězdy rozlily svou zář a dotkly se země,

já okusil dar ženského plémě.