Historicky spočíval význam rybníkářství v komerčním chovu ryb, především kapra. Za tímto účelem také byla zakládána naprostá většina rybníků. Jen zcela omezeně, spíše výjimečně, byly rybníky zakládány jako opatření k regulaci vodního režimu v krajině. Příkladem zde může být základní soustava rybníků na Vodňansku, založená k eliminaci mokřadů řeky Blanice bránících celoročnímu provozu významné hospodářské cesty.
Rybníky jako dědictví předků mají v zemi, která nemá přístup k moři ani dostatečný potenciál volných vod (řeky, jezera, údolní nádrže) nezastupitelný význam v chovu ryb určených pro trh. Ryby přitom patří mezi zdravé potraviny, všestranně prospěšné lidskému zdraví, jejichž konzum by měl být ve společenském zájmu i nadále podporován. V posledních letech je v České republice ročně v rybnících odchováno kolem 20 tisíc tun tržních ryb, z toho zhruba 17,5 tisíce tun kapra jako dominantně chovaného druhu.
V posledním půlstoletí se pohled na rybníky výrazně změnil. Už nejsou chápány jen jako člověkem vytvořené nádrže k chovu ryb, ale jako součást krajiny, ekosystému, životního prostředí se všemi svými mimoprodukčními funkcemi. Lze dokonce říci, že toto poslání rybníků je v řadě případů prioritní, nadřazené chovu ryb. Stačí si připomenout, že rybníky mají retenční schopnost, tedy mohou zadržet vodu, zmírnit povodňovou vlnu a vytvořit tak časový prostor pro záchranu povodněmi ohrožených lidí i majetku. V jejich kapacitě je i záchyt smyvů orné půdy z povodí, které by jinak skončily v tocích a výrazně zhoršovaly kvalitu veškeré vody. Rybníky také slouží jako hnízdiště a životní prostor pro dlouhou řadu většinou chráněných živočišných i rostlinných druhů. Biologické pochody jsou v dobře řízených a správně obhospodařovaných rybnících schopny zlepšit kvalitu přitékající vody a udržet její vysokou hodnotu po celou dobu vegetace. V neposlední řadě je třeba připomenout i krajinotvornou funkci rybníků, bez níž by řada regionů byla mnohem méně turisticky a tedy i komerčně atraktivní.
Co znamenají výlovy pro rybníkáře a veřejnost
Podzimní výlovy korunují celoroční, spíše však několikaletou práci rybníkářů a přinášejí konkrétní výsledky jejich snažení. Jsou symbolem dávného řemesla, tradicí zachovávanou i v dobách nových produkčních technologií, odrážejí poctivost rybníkářské práce i úctu k přírodě. Laická veřejnost zná rybníkářství vlastně jen prostřednictvím výlovů. I proto se obnovila tradice slavnostních výlovů na vybraných rybnících se všemi starými zvyky, což přitahuje širokou veřejnost.
Spotřeba sladkovodních ryb a celková plocha rybníků
Průměrná roční spotřeba sladkovodních ryb získaných produkčním chovem i lovem na udici podle Rybářského sdružení ČR vzrostla loni na 1,37 kilogramu na osobu z předchozích 1,32 kg. Vyplývá to ze zprávy o stavu vodního hospodářství ČR v roce 2009.
Na území Česka se nachází více než 24 000 rybníků a vodních nádrží s celkovou plochou 52 000 hektarů, z toho 42 000 ha vodních ploch je využíváno k chovu ryb. Kromě převažujícího kapra, jehož podíl na celkovém objemu chovaných ryb loni činil 86 procent, mají v ČR výraznější zastoupení ještě býložravé ryby (tolstolobik, amur bílý) s pětiprocentním podílem, ryby lososovité (hlavně pstruh duhový a siven americky) se 3,3 procenta a lín obecný s podílem 1,3 procenta.
Téměř 45 procent z celkové produkce ryb směřovalo na vývoz. Hlavním exportním artiklem je tradičně kapr. Dovoz živých sladkovodních ryb do ČR byl ve srovnání s vývozem zanedbatelný. Představoval zhruba jen tři procenta vývozu, dováželi se živí pstruzi.
Součástí odvětví je rovněž rekreační a sportovní rybářství na vodních plochách vyhlášených státem jako rybářské revíry. Těch je v ČR více než 2 000 s celkovou výměrou kolem 42 000 ha. Rybářské svazy mají na 350 000 registrovaných členů, kteří loni podle odhadu ulovili 4 100 tun ryb.
Vaše názory
Pro vložení komentáře se prosím přihlašte nebo zaregistrujte.