Člověk vydrží 5 týdnů bez jídla, 5 dnů bez vody a 5 minut bez vzduchu. Jídlem i pitím svá těla pravidelně zásobujeme, ale ruku na srdce, jak často se zamýšlíme nad kvalitou vzduchu, který dýcháme?

Jelikož je dýchání  životně důležitou funkcí lidského organismu, bylo by pro nás ideální, kdybychom mohli dýchat pouze čistý vzduch, který by pro nás neznamenal žádná rizika. Bohužel ale nečistot ve vzduchu neubývá, spíše naopak. Znečištěné  ovzduší není jen lokálním problémem průmyslových aglomerací, ale patří mezi globální problémy celé planety. Pokud si chceme udržet dobrý zdravotní stav, nepřemýšlejme tedy pouze nad kvalitou jídelníčku a nespoléhejme na to, že se vše dá dohnat v posilovně. Významný podíl na našem zdravotním stavu má především prostředí, ve kterém se každodenně  pohybujeme.

Znečištěný vzduch vzniká tak, že se do atmosféry dostanou látky, které do ní nepatří. Škodliviny se mohou vyskytovat v různé formě, např. jako plynné, kapalné a tuhé látky a pocházejí z přirozených nebo umělých zdrojů. Zdroje uvolňující škodliviny mění atmosférické složení, čímž dochází ke znečištění. Jednou z nejrozšířenějších škodlivin je prach, který má vysoký podíl na nemocnosti dýchacích cest. Výrazným zdrojem prachu je vybavení vnitřních prostor (koberce, čalouněný nábytek), dále domácí zvířata, tabákový kouř i sám člověk, který do svého okolí dodává množství prachových částic i mikroorganismů z venkovního prostředí.

Reakce organismu na škodlivou látku je různá a závisí především na imunitě  každého z nás. Škodliviny narušují, až leptají sliznice dýchacího ústrojí, čímž usnadní průchod virům, bakteriím a plísním do našeho těla. Nejčastější reakcí je zánět horních cest dýchacích. Více ohroženi jsou starší lidé nad 65 let, malé děti do 3 let, těhotné ženy a nemocní s jinými závažnými onemocněními snižujícími imunitu. Dlouhodobé působení znečištěného ovzduší vede k akutním i chronickým onemocněním dýchacího ústrojí, u dětí může dojít až ke zpomalení růstu kostry. Trvalé působení škodlivin může způsobit vrozené vady plodu či nebezpečí nádorového bujení. Stále také stoupá počet alergiků a dochází i k rozšíření počtu možných alergenů – tj. příčin alergické reakce. Přestože alergie jako pojem vznikla teprve počátkem 20. století, dnes již touto "neinfekční epidemií" trpí jen v České republice více než 1,2 milionů obyvatel.

Onemocnění dýchacího ústrojí jsou v ČR na prvním místě v důvodech pracovní neschopnosti a na čtvrtém místě v úmrtnosti. Škodlivé látky v ovzduší, prašnost interiérů i kouření má na těchto údajích významný podíl. Záleží jen na každém z nás, jak brzy si tuto skutečnost uvědomíme a začneme ji aktivně řešit.