Podzimní

 

Kdeže jsou ty břehy, které  jsme tak znali,

 

a kde jsou ty vůně, co nás potkávaly?

 

Která láska kvete v jednom velkém stromě?

 

Snad to bylo v létě, snad to bylo pro mě.

 

Marně zkouším slova, mlha láme stíny,

 

k čemu rušit ticho a proč  hledat rýmy?

 

Hledím do tvých očí, vidím modré nebe.

 

Vítr listí točí a já hledám tebe.

 

Ozvi se, má lásko, z blízka nebo z dáli,

 

neznám tvoje jméno, proč  bychom se báli

 

napsat jednou v žití  to, co srdce tuší

 

- že jsme jedním květem, a že nám to sluší.