Prstýnky
Chraňte si prstýnky ze stébel uvité,
budou vám doznáním že nejsou pozlátka
a i když k nevíře že mají svou cenu,
po bitvách prohraných, vrátí vám něhu.
Zmírní i vzpomínky na zlaté prstýnky,
na touhy po slávách
na můry v obavách
na vztahy složité
na slzy prolité
na srdce rozbité
na zlaté mříže, a jejich kříže.
Cáry všech úsilí a jejich konání
víru v nás zabíjí, proč ne i vnímání,
vnímání o daru z pletených prstýnků
jak jsme je zradili, a nechtěli do vínku.
Na zlaté prstýnky nezbudou vzpomínky,
vzpomínky z pavučin spředené
láskami zrazené
v srdcích zazděné
a v hrobech pohřbené.
Ty hroby hluboké zarostlé v bodláčí
a pokryty z uvadlých růží trním které se neztrácí,
to co si vzaly nikdy už nevrací
zůstaly slzami zkrápěné, a víry zbavené.
A teprve po čase, až žal a smutek z našich duší odejdou
tak v našich myšlenkách zrozené ve plenkách
snad i ty vysněné trůny, a zítřky nadejdou.
Ve svitu měsíce vrátí se doufání
že opět slyšíme jak zvony vyzvání
že není neslušné toužení po něze
že tóny slyšíme, a že zas můžeme
na lukách v náručích i když jen chvilinku,
vzpomenout na krásu, pletených prstýnků.
Vaše názory
Pro vložení komentáře se prosím přihlašte nebo zaregistrujte.