Měsíčně za hypnotika v České republice utratíme přibližně 20 milionů korun. Všechny dosud používané léky na spaní mohou způsobit závislost. Mezi nejpředepisovanější patří 2 skupiny hypnotik, tzv. benzodiazepiny a Z-hypnotika. Existuje však nová možnost léčby nespavosti v podobě melatoninových hypnotik, na která závislost nevzniká.

Závažnou nespavostí trpí ve vyspělých zemích deset procent populace. Bezprostředním důsledkem je snížená výkonnost, ale dlouhodobě může nespavost vést až k poruchám imunity, vzniku kardiovaskulárních, duševních nebo nádorových onemocnění. Také proto je třeba na chronickou nespavost pohlížet jako na nemoc, která se dá s pomocí lékaře léčit. Pomoci může praktický lékař, somnolog, neurolog, psychiatr nebo pneumolog. Lékař by se měl podrobně zabývat příčinou pacientových potíží a podle toho volit léčbu, nelze spoléhat na jednoduché řešení v podobě receptu na hypnotikum.

Hlavním cílem léčby nespavosti je obnovení přirozeného spánkového rytmu. K tomu může pomoci dodržování pravidel spánkové hygieny a moderní psychoterapie. Klasická hypnotika mohou bludný kruh stresu a nespavosti na čas přetnout, ale měla by být používána jen krátkodobě, jinak hrozí rozvoj závislosti. „Závislost na Z-hypnotikách je smutnou realitou,“ potvrzuje docent Ján Praško z Psychiatrické kliniky fakultní nemocnice Olomouc. První známkou, že nemocnému hrozí vznik závislosti, může být tzv. tolerance. To je stav, kdy původní dávka už k usnutí nestačí a je třeba ji zvyšovat. Při pokusu o vysazení hypnotika může hrozit rebound (znovuvzplanutí) nespavosti, pacient nespí, je vyčerpaný a po několika dnech snadno znovu sáhne k tabletám hypnotika. Závislost na hypnotikách může ale dojít až tak daleko, že pacient už lék neužívá k tomu, aby usnul, ale aby byl vůbec schopen fungovat ve dne. Zbavit se závislosti na hypnotikách není snadné. Vyžaduje to velké odhodlání, čas a zejména spolupráci s lékařem.

Spánek navozený uvedenými léky na spaní není zcela totožný s fyziologickým spánkem, proto nebývá vždy osvěživý. Otupělost může po starších lécích přetrvávat i ráno a někdy i během dne, to může vést k nízké výkonnosti, ale také k dopravním nehodám. Některá hypnotika ovlivňují pohybovou koordinaci a po nočním probuzení mohou vést k úrazu, je třeba na to upozorňovat zejména u seniorů. A je tu ještě jedna zvláštnost, po užití hypnotika se může objevit takzvané abnormální chování, tím může být záchvat děsu, halucinace, nebo třeba náhodný sexuální styk či konzumace jídla ve spánku. Jsou známy také případy jízdy autem. Většina hypnotik však ovlivňuje paměť, a tak si často spáči nejsou svého nočního chování vůbec vědomi.

Novou volbou jsou tzv. hypnotika čtvrté generace (někdy nazývaná melatoninová hypnotika), na něž závislost nevzniká. Jsou založena na účincích melatoninu, látky, která přirozeně vzniká v našem mozku, řídí rytmus našeho spánku a bdění a navozuje spánek. Vlastní tvorba melatoninu klesá s věkem, například lidé kolem čtyřicítky ho vytvoří téměř o pětinu méně než osoby ve věku kolem třicítky, lidé nad padesát let již téměř o polovinu méně. Proto výskyt nespavosti ve vyšších věkových kategoriích roste. Nové léky, zmíněná melatoninová hypnotika, mohou narušený spánek vrátit do normálního, přirozeného stavu.

Léčba nespavosti by měla být každému pacientovi ušita na míru. Je třeba pátrat po příčinách a hledat takové postupy, které nemocnému pomohou obnovit přirozený rytmus spánku a bdění. Nespavost je nemoc, samoléčba a odkládání návštěvy lékaře se nemusí vyplatit. Více informací o spánku a jeho poruchách najdete také na www.dobry-spanek.cz.