Z průzkumu hospodářské komory mezi 900 firmami vyplynulo, že jejich většina nechce zavedení šrotovného. Důvodem je jeho neefektivita a nulový efekt pro malé a střední firmy.

Analýza: Šrotovné v Česku je zbytečné

Jedním z často uváděných důvodů pro nezavedení šrotovné je také argument, že český export nejvíce profituje právě ze šrotovného, které zavedly země jako Německo, Francie, Itálie, Slovensko a je zbytečné tento instrument zavádět doma.

Analýza, kterou spolu s Hospodářskou komorou vypracoval Institut pro rozvoj podnikání při Vysoké škole ekonomické v Praze potvrdila, že malé a střední podniky by na šrotovném nijak nevydělaly a opatření by tak šlo spíše proti jejich zájmům.

Ať úspěch našich firem zaplatí jiní

Je zajímavé, jak podnikatelé a jejich instituce, kteří zásadně brojí proti protekcionářským opatřením u našich sousedů, nyní zastávají úplně stejná stanoviska. Nyní se snaží odlišit stylem - "Čechy a naše podnikatele nedáme!" resp. klasickým "proti všem."

„Česká republika je exportně zaměřená země. Země jako Francie, Německo a Itálie nám svým zavedením šrotovného pomáhají daleko více, než bychom si takovým opatřením byli schopni pomoci sami,“ potvrzuje pozitivní vliv šrotovného v okolních zemích na naše firmy a ekonomiku analýza.

Z uvedeného postoje tak vyplývá. „Proč bychom v ČR zaváděli opatření, které již nyní za cizí peníze prokazatelně pomáhá naší ekonomice, našim automobilkám, dodavatelům součástek, kteří výrazně více exportují na západní trhy. Vždyť už to platí jiní a nás to nic nestojí, navíc nám to pomáhá. Je to jejich hloupost, že zavedli šrotovné ve stylu nediskriminace a volného trhu, kdy na šrotovném často více než domácí německé automobilky, vydělávají automobilky zahraniční.“

Čeští podnikatelé - protekcionismus naruby

Jestliže navíc toto opatření získává podporu ve většině významných ekonomik EU, není právě naše odlišování a naše hra na domácím písečku protekcionismem naruby? Vymezovat se negativně proti krokům, které pomáhají naši ekonomice a našim podnikům, jen proto, abychom je nemuseli na domácím hřišti platit, je velice krátkozraké a vysílá to negativní signály našim partnerům v EU, kteří šrotovné zavedli.

Pro příště si i oni mohou hodně rozmýšlet, zda jejich opatření budou koncipovat jako šrotovné, které pomáhá všem výrobcům v daném oboru, nebo zda i přes nařčení z diskriminace budou směřovat podporu jen na své domácí výrobce a na své podnikatele a z této podpory budou vylučovat podnikatele zahraniční.

Solidarita v době krize? Raději okamžitý prospěch

Snaha ušetřit 2 až 4 miliardy korun, které by zavedení a financování šrotovného stálo se může v budoucnu obrátit proti nám a našim podnikatelům, kteří mohou přijít o desítky miliard korun. V těžkých dobách bychom měli být se svými partnery solidární. Někdy i solidarita a společný postoj může mí do budoucna mnohem větší sílu a význam, než momentálně ušetřené finanční prostředky.

A nedělejme si iluze. Zahraniční giganty, jakými jsou Volkswagen, Ford či Renault naše šrotovné nevytrhne a ani o něj zásadně nestojí. Zavedení šrotovného v ČR by stejně nejvíce pomohlo domácím výrobcům, kteří mají na našem trhu téměř poloviční podíl. Hlavním cílem však je ukázat našim partnerům, táhneme za jeden provaz a umíme si vážit vašeho nediskriminačního přístupu vůči našim firmám.

Když ne já tak nikdo?

Bohužel Hospodářská komora a většina podnikatelů, tedy 63 procent, kteří mimochodem pravděpodobně nepatří mezi automobilky či jejich dodavatele, nejsou tohoto solidárního postoje schopny a tak nedohlédnou dál než za svůj dvorek. Další otázkou je, zda ostatní firmy přejí automobilkám a jejich dodavatelům výhodu, kterou oni sami čerpat nemohou.

Šrotovné není samospasitelné, jde však o víc

Zavedení šrotovného v ČR je jen kamínkem do mozaiky skutečně viditelných a fungujících opatření, které umožňuje automobilkám a jejich dodavatelům vyrábět, zaměstnávat více zaměstnanců, investovat, z čehož samozřejmě těží malé a střední firmy v okolí, dodavatelé materiálů, služeb apod. I šrotovné má samozřejmě své problémy, působí pouze dočasně, zaměřuje se pouze na jeden segment ekonomiky (který je však v ČR dominantní) a částečně vyčerpáváme budoucí poptávku.

Nicméně v době krize se jedná o jedno z mála funkčních opatření na kterém naše firmy skutečně získávají. Snažme se tedy o solidaritu a táhněme s ostatními zeměmi za jeden provaz. Čeští podnikatelé potřebují tyto země mnohem více než ony nás.

Miroslav Zeman

Autor je šéfredaktorem serverů

www.mojepoplatky.cz, www.bankovnipoplatky.com

a právníkem advokátní kanceláře