"Udělej mi dítě" žadoní zoufalá mladá žena. "Jsi přece farář a tím pádem to bude služba lidu." Marcelline má v očích slzy a upíná je na muže středního věku, který něco zabručí a rozhodně před ní zavírá těžká vrata. Žena cítí ohromné zklamaní, její zoufalství se stupňuje. Už ani farář mi nepomůže?

"Předepíši Vám ženské hormony. Máte příliš těch mužských a Vaše tělo potřebuje také ty ženské" Gynekoložka je nekompromisní a ve svém monologu pokračuje slovy, že by Marcelline měla co nejdříve otěhotnět, nebo už bude pozdě.

Kolik jí vlastně je? Proč je k ní příroda a lidský faktor v podobě lékařky tak přísný? Vypadá na...Ale o to vlastně vůbec nejde, že? Člověk má nejenom chronologický věk, ale hlavně ten biologický. Ten mu určuje, jak dlouho a hlavně do jaké míry si bude užívat pozemského života.

Nicméně, zastavme se trochu a povězme si gro příběhu nového snímku režisérky Valerie Bruni-Tedeschi "Herečky", která zároveň ztvárnila hlavní roli Marcelline. Přitažlivá, obletovaná, nicméně jak milostné, tak herecké nabídky ji začínají značně unavovat. Těsně před svými čtyřicetinami dostane roli v divadelní hře Měsíc na vsi (1850, Turgeněv). Tam se náhodně setká po značně dlouhé době s přítelkyní z herecké akademie, která se mezitím vdala a založila rodinu. Marcelline si v tomto bodě uvědomí, že ona nemá žádné novinky. Nemá děti, nemá manžela...Padá na ni hrozná úzkost, neví co dál se svým prázdným životem. Začíná hledat záchytné body. Jako tonoucí se stébla chytá, Marcelline se chytá svých bývalých milenců, zažije vášnivé polibky svého mladého kolegy Érica. Jeho hraje Louis Garrel, jenž je také současným přítelem Tedeschiové. Je typem mladého muže, který už jenom svým pohledem doslova elektrizuje ženy, ať už se k němu hodí svým věkem, nebo by mohly být jeho matkami.

Moc mě zaujala filmová role excentrické matky (Marisa Borini), která je skutečnou matkou režisérky. Řve, kvílí, brečí, stěžuje si osudu, proč zrovna ona má tak neschopnou dceru. Matka se vidí jako velmi činorodá, cílevědomá, její milenci jsou mladší a mladší, věkem se nenechá zastrašit natož porazit. A její dcera? "Je ti čtyřicet a NIC!! Žádný manžel! Žádné dítě! Proč? Proč jsi tak nemožná, líná, pohodlná? Proč? Asi proto, že naše velká umělkyně čeká na prince na bílém koni, že?" Matka šílí a dcera má chuť jí zakroutit krkem...Ale v duchu trpí jako pes...

Režisérka, autorka scénáře a představitelka Marcelline Valeria Bruni-Tedeschi nezastírá, že jde o silnou autobiografii. Je to velmi silný příběh, ve kterém jde o boj s časem, o konfrontaci s ženstvím a s tím souvisejícím mateřstvím, které přebíjí mužský faktor. Hodně žen si užívá své práce, která je zároveň koníčkem. Čas je neúprosný, letí jako šílený a pokud je žena workoholička, tak své mateřství posouvá do "blízké budoucnosti". Nicméně by si měla včas uvědomit, kdy je třeba se přesunout z hektického pracovního prostředí do tepla rodinného kruhu.

Snímek "Herečky" je velmi poučný a doporučila bych ho nejenom pracovně vytíženým ženám, které zvažují své mateřství, ale také jejich mužským protějškům, kteří často váhají se založením rodiny.

Francie 2007

tragikomedie

Režie: Valeria Bruni-Tedeschi

Scénář: Valeria Bruni-Tedeschi, Noémie Lvovsky, Agnès de Sacy

Hrají: Valeria Bruni-Tadeschi, Louis Garrel, Noémie Lvovsky, Mathieu Amalric

Premiéra: 30. dubna 2009

Zdroj foto:www.artcam.cz