Sněhová královna

Těžké je v srdci hledat něhu,

když je na něm závěj sněhu

a ke všemu ztrácím vůli,

hrablo lásky prasklo v půli.

Z jara ledy v horách tají,

ptáci si s láskou štěbetají,

pestrobarevně rozkvetl sad,

jen z tvého srdce sálá chlad.

Stále doufám, že se vzchopím,

nadechnu se, ač se topím

a pak pěstí v jeden ráz

prorazím tu ledu hráz.

Již nebudu se zimy bát,

lehce sklouzne z těla šat,

vnořím se celý do závějí,

a zmrznu v tobě rád.